Vložil
Kategorie:
Nezařazené

Kontroly ČIŽP v oblasti odpadů a chemických látek na konferenci Povinnosti v podnikové ekologii

Jedním z témat II. ročníku konference Povinnosti v podnikové ekologii, která se uskuteční 20. listopadu v pražském hotelu Grandior, budou kontrolní projekty České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Nejčastější pochybení a výsledky těchto projektů v rozhovoru nastínili vedoucí oddělení odpadového hospodářství ČIŽP Ing. Lukáš Kůs a specialisté na oblast chemických látek RNDr. Oldřich Jarolím a Mgr. Martin Marko.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) je odborný orgán, který je pověřen dozorem nad respektováním právních předpisů v oblasti životního prostředí. Dohlíží rovněž na dodržování závazných rozhodnutí správních orgánů v této oblasti.

V rámci kontrolních projektů v oblasti odpadového hospodářství probíhají po celý rok kontroly původců odpadů. Jaká jsou největší a nejčastější pochybení původců?

Ing. Lukáš Kůs:

Kontroly původců odpadů jsou jedny z nejčastějších, které inspekce v oblasti odpadového hospodářství provádí. Je to dáno kombinací několika faktorů, jako například relativně vysokým počtem obdržených podnětů ke kontrole a stanovenou četností kontrol u původců spadajících pod zákon o IPPC. Kontroly nejčastěji odhalí porušení evidenčních povinností, dále netřídění odpadů a v neposlední řadě předávání odpadů osobám, které k jejich převzetí nebyly oprávněny.

 

A co odpad ze  stavebnictví? Mohl byste přiblížit zákonná provinění v nakládání s odpadní výkopovou zeminou ze stavební činnosti?

Ing. Lukáš Kůs:

Problematika odpadní výkopové zeminy je jedním z nejčastěji diskutovaných témat v oblasti odpadů ze stavební a demoliční činnosti. Zvláště v období, kdy se zlepšuje ekonomická situace a rostou investice do stavebnictví  vzniká logicky i větší množství odpadní výkopové zeminy. V řadě případů jsou za účelem snížení nákladů na stavbu zeminy ukládány i v místech, kde takovéto nakládání není v souladu se zákonem o odpadech, resp. stavebním zákonem. K tomu je nutné podotknout, že při využívání výkopové zeminy je nezbytné zároveň doložit i splnění kvalitativních parametrů, které jsou v současné chvíli  dány vyhláškou č. 294/2005 Sb.

 

V rámci kontrolního projektu REACH-EN-FORCE 5 (REF5) probíhají celý rok kontroly bezpečného používání chemických látek. Na co se tyto kontroly zaměřily a jaká nejčastější pochybení odhalily?

RNDr. Oldřich Jarolím:

Kontroly v rámci tohoto celoevropského projektu probíhají po celý letošní rok a jsou zaměřeny na rozšířené bezpečnostní listy a scénáře expozice. Rozšířené bezpečnostní listy by měly sloužit k bezpečnějšímu nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi. Jde tedy o to, jak se informace ze scénářů expozice předávají v dodavatelském řetězci od výrobce nebo dovozce látky až ke konečnému uživateli. V některých případech jsme zjistili, že dodavatelé látek scénáře expozice k bezpečnostním listům nepřikládali, ale na shrnutí výsledků projektu je ještě brzo.

 

Pokud bychom se zaměřili zblízka na bezpečnostní listy, jaká jsou zákonná ustanovení, ve kterých jste zjistili nejčastější pochybení?

RNDr. Oldřich Jarolím:

Bezpečnostní listy a jejich kvalita jsou velký problém nejen u nás, ale i v ostatních státech EU. Již se např. příliš nesetkáváme s bezpečnostními listy, které by nebyly v českém jazyce, ale stále je mnoho bezpečnostních listů, které neobsahují dostatek kvalitních informací nebo nejsou předávány odběratelům správným způsobem.

 

V červnu tohoto roku skončilo přechodné období pro označování chemických směsí. Co se po tomto termínu změnilo a jaké mají distributoři chem. směsí nyní povinnosti?

Mgr. Martin Marko:

Od 1. 6. 2017 musí být všechny chemické směsi, které jsou uváděny na trh, klasifikovány, baleny a značeny dle požadavků nařízení CLP. Přechodné dvouleté období pro doprodej chemických směsí, které byly klasifikovány a značeny dle předchozí právní úpravy, tak skončilo. Pokud se v distribučním řetězci vyskytují skladové zásoby výrobků, které jsou označeny dle staré právní úpravy, je možno je uvádět na trh pouze s novým označením dle CLP (pozn. – v těchto případech není přípustné, aby byl výrobek označen zároveň podle starého systému a současně podle nařízení CLP).

 

Vztahují se tyto povinnosti také na dálkový (internetový) prodej chemických směsí a na jejich reklamu? Jaká nejčastější pochybení odhalil pilotní kontrolní projekt ECHA,  zaměřený na internetový prodej chemických látek a směsí?

Mgr. Martin Marko:

Ano, vztahuje. Tato povinnost platí i pro dálkový prodej, tedy např. prostřednictvím e-shopu. Nabídka výrobků by měla obsahovat informace o typu nebezpečnosti uvedené v souladu s nařízením CLP.

Pilotní projekt odhalil vysokou míru (90%) porušení čl. 48 odst. 2 u kontrolovaných subjektů, což prakticky znamená, že v nabídce chemických směsí nebyl uváděn typ nebezpečnosti a spotřebitel tak nebyl informován o nebezpečných vlastnostech výrobku.

Prodejci nejčastěji neuvádí v nabídce výrobku (chemické směsi) čitelnou fotografii označení, které obsahuje podstatné informace ve formě H a P vět, výstražné symboly, signální slovo a např. návod k použití nebo neuvádí typ nebezpečnosti směsi, což je minimální požadavek z nařízení CLP.*

 

Podrobný program konference včetně registrace:

www.konferenceenvi.cz

Pro více informací kontaktujte:

Ing. Kristýna Lanová, organizační garantka

tel. 222 539 345
email: lanova@dashofer.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *