Kontejnery na bioodpad by měly být vymyté

Zdravotní i ekologická rizika zpracovávání biologicky rozložitelných odpadů jsou dobře známa a provozovatelé s nimi umějí pracovat. Přináší však nějaká rizika také sběr odpadů na ulicích, případně jejich shromažďování v domácnostech?

Sběrné kontejnery na směsný i separovaný sběr jsou běžnou součástí našich ulic. Vzhledem k povaze odpadů je třeba tyto nádoby udržovat v čistotě. Nejde však jen o estetický dojem z umytých nádob. Pravidelné čištění a dezinfekce může eliminovat možnost přenosu infekcí při případném poranění obyvatel domů, kteří tam nosí odpad, nebo obsluhy vozidla, které odpad sváží. Požaduje to ostatně i zákon o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. ve svém paragrafu 57 (viz box).

Zdrojem rizika jsou bakterie a mikroorganismy žijící na povrchu kontejnerů. Živí se zejména organickými složkami směsného odpadu, jako jsou zbytky ovoce, zeleniny či kuchyňské zbytky, tekuté zbytky jídel, jedlé oleje, maso, čajové sáčky, kávové sedliny, které představují až 40 % celkového objemu komunálního odpadu. Tento odpad podléhá rychle rozkladu a je zdrojem zvýšené koncentrace mikroorganismů a plísní.

Tým z nizozemské univerzity Wageningen zveřejnil už v roce 2000 studii o výskytu mikroorganismů v organickém odpadu. Podle studie se u naplněných nádob koncentrace spor (houbových výtrusů) pohybuje řádově až v milionech/m3. To je více než 20 000násobek průměrné venkovní zátěže spórami. Když se víko nádoby otevře, vzniká podtlak, který spóry vypuzuje ven. Tento problém je výraznější v létě, kdy je pro rozvoj mikroorganismů vhodná teplota.

Obrana proti těmto nepříznivým vlivům je vcelku jednoduchá: odpadové nádoby sloužící pro shromažďování smíšeného a organického odpadu musí být pravidelně vyprazdňovány a dezinfikovány. Podle studie je dostačujícím intervalem zhruba jeden týden. Když byl tento cyklus dodržován, nenašly se v kontejnerech žádné zárodky, ujišťují nizozemští vědci.

A CO V DOMÁCNOSTECH?

Nejde však jen o odpadové nádoby na sběrných hnízdech. S rozvojem sběrných systémů pro bioodpady je musejí lidé dočasně shromažďovat přímo v domácnosti. Ve zmiňované studii zkoumali nizozemští vědci domovní prach z nizozemských domů a bytů. Podle jejich zjištění je rizikovější, když se bioodpad odděluje od ostatního (anorganického) odpadu a po delší dobu je pak skladován v domácnosti. Zdá se, že „zředění“ organických látek anorganickým odpadem brzdí růst a šíření bakterií a plísní. Při skladování „čistého“ bioodpadu v domácnosti déle než jeden týden je koncentrace mikroorganismů v kuchyni trojaž pětinásobně vyšší než normálně. Byla také zjištěna až osminásobně vyšší koncentrace plísní. Jednoduchým a snadno dosažitelným opatřením proti rozmnožení mikroorganismů je nádobu na bioodpad vyprazdňovat každý den nebo alespoň jednou za dva dny, a případně i dezinfikovat.

JAKÉ JSOU ZDROJE RIZIKA

Ve většině vzorků domovních odpadů se podle Státního zdravotního ústavu vyskytují bakterie rodů Streptococcus, Enterobacter, Citrobacter, Klebsiella, Proteus, Serratia Pseudomonas. Spory plísní, které se množí na celulosových a lignocelulosových materiálech, často působí jako alergeny. V tomto ohledu jsou významné zejména spory plísně Aspergillus fumigatus. Za největší zdravotní riziko BRO označuje Magdalena Zimová (SZÚ) možnost šíření patogenních mikroorganismů během celého procesu nakládání s nimi (kompostování, anaerobní rozklad, příprava alternativních paliv aj.). Při těchto operacích dochází k masivnímu množení autochtonních mikroorganismů.

Odpady z veřejného stravování a kuchyňské odpady od obyvatel patří mezi biologicky rozložitelné odpady a současně mezi vedlejší živočišné produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě (nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002). Obecné požadavky na separaci, shromažďování a uskladnění odpadů v místě jejich vzniku jsou uvedeny v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin. Pro třídění odpadů z domácností žádná pravidla kromě obecných hygienických požadavků žádný předpis neuvádí.

ČIŠTĚNÍ NÁDOB

Jak je zřejmé, pro snížení zdravotních rizik při shromažďování a sběru bioodpadů je dostačující nádoby vymýt a vydezinfikovat. Odpadářské firmy dbalé své pověsti tuto službu zajišťují, i když nepříliš nadšeně, neboť zvyšuje náklady a často je u nás považována za nadstandard. Existují však firmy, které tuto službu nabízejí.

Speciální vozidla dokážou na jednu náplň vozu vyčistit zhruba 200 kontejnerů. Mytí a dezinfekce nádob od 110 do 1100 litrů se nabízí v cenách od 50 do 100 korun za kus. „Naše služba probíhá v městech, která do svých městských vyhlášek zakomponovala povinnost pro firmy nakládající u nich s odpadem alespoň jednou ročně vymýt a vydezinfikovat nádoby na odpad,“ uvádí na svém webu Otakar Krejčí, který provádí mytí a dezinfekci nádob na odpad již 12 let.

PERIODICKÉ SVOZY

Společnost Pražské služby, a. s., před časem zavedla služby v oblasti gastroodpadu, tj. biologicky rozložitelného odpadů z kuchyní a stravoven. Zabezpečení hygienického stavu kontejnerů řeší formou periodického svozu. Klientovi jsou dodány speciální nádoby o objemu 120 nebo 240 litrů s hermetickým uzávěrem pro zamezení úniku obsahu nádoby, ale také zápachu. Jejich odvoz probíhá výměnným způsobem. Po výsypu se nádoba vymyje a dezinfikuje, takže klient má vždy jistotu, že dostane nádobu bez kontaminace.

Růstu mikroorganismů v bioodpadu také může úspěšně bránit konstrukční řešení sběrného kontejneru. Primární je dobrý přístup vzduchu, protože při aerobních podmínkách nevzniká intenzivní zápach. Obsah kontejneru je proto intenzivně provětráván soustavou větracích otvorů ve víku a při dnu nádoby, takže v něm dochází ke komínovému tahu.

Dalším úkolem kontejneru na sběr bioodpadů je zamezit vlivu vlhkosti, v níž se mikroorganismy intenzivně množí. Na dně kontejenru je proto obvykle umístěna mřížka, aby odpad neležel v kapalině, která se z něj vylučuje. Provětráváním se odpad suší, což snižuje rozvoj mikroorganismů.

U jednoho z typů těchto kontejnerů, Compostaineru, deklaruje jeho výrobce snížení hmotnosti odpadu výparem až o 13 % za dva týdny. To má vedle omezení růstu mikroorganismů ještě další výhodu – snižují se tak náklady na přepravu bioodpadu k dalšímu zpracování.

Zdá se tedy, že řešení zdravotního rizika u bioodpadů závisí na našem konání. Jestliže je prováděn řádně jeho sběr i svoz a je zajištěno vymývání a dezinfekce nádob, vyskytují se pouze tolerovatelná množství mikroorganismů a choroboplodných zárodků.

Zdroj: web SZÚ, PSAS, www.mytiadesinfekcenadob.estranky.cz, UmweltSchutz, 2000, č. 6, s. 12 – 15.

 

ZÁKON Č. 258/2000 O OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ

§ 57

(1) Běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna podle potřeby provádět každá osoba, a to jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů.

(2) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna podle potřeby ve své provozovně zajistit každá fyzická osoba, která je podnikatelem, právnická osoba a každá osoba při likvidaci původců nákaz, při zvýšeném výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. Jde-li o obytné místnosti, pobytové místnosti a nebytové prostory nesloužící k podnikání, má povinnost podle věty první vlastník nemovitosti nebo společenství vlastníků a u nemovitosti v majetku České republiky organizační složka státu nebo příspěvková organizace, které přísluší hospodaření s ní.

 

CO NAJDETE VE SVÉ NÁDOBĚ NA ODPADKY:

Salmonella – je rod čeledi Enterobacteriaceae, jehož zástupci způsobují onemocnění člověka a zvířat

Campylobacter jejuni – potravinářský patogen. Původce přibližně dvojnásobného množství případů střevních onemocnění ve srovnání se známější Salmonellou.

Plísně – množí se růstem na celulosových a lignocelulosových materiálech obsažených v bioodpadu. Spory houbové plísně Aspergillus fumigatus ohrožují osoby s oslabenou imunitou.

Kontejnery pro sběr biologicky rozložitelných odpadů by se měly několikrát ročně vymýt a vydezinfikovat

Komentáře ke článku 1

  • Jaroslava Vošahlíková

    Dobrý den,ráda bych se zeptala,kam se může umístit hnědá popelnice na biologický odpad. Já si myslím,že by se měla umístit na veřejně nepřístupném místě,třeba na oplocené zahradě. Můžete mi tuto otázku potvrdit?Děkuji Vošahlíková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *