Konec jaderných elektráren v Německu

Objevují se první informace o ekonomické náročnosti odstoupení Německa od jaderné energetiky. Jádro mají z části nahradit obnovitelné zdroje energie, které se mohou značně prodražit. Nutná bude také výstavba nových fosilních zdrojů.

Zástupci německého průmyslu mají k dispozici studii „Důsledky odstoupení od jaderné energie do r. 2022 pro Německo a Bavorsko“, kterou zpracoval renomovaný švýcarský institut Prognos na zakázku Sdružení bavorského průmyslu (VBW).

Podle této studie bude v roce 2023 podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny 46 %. V roce 2023 by mělo být v Německu instalováno zhruba 123 000 MWe obnovitelných zdrojů energie, což odpovídá výkonu 123 bloků JE Temelín. Bezpochyby se jedná o impozantní hodnotu, nicméně při odstavení jaderných zdrojů musí být zbývající výroba pokryta fosilními zdroji, přičemž část kapacit je nutné dostavět a část nově vybudovat. Podle původního scénáře VBW (kdy se ještě s jadernými elektrárnami počítalo) mělo být v letech 2015-2023 postaveno 11 000 MW fosilních zdrojů. Při zohlednění rychlejšího programu odstavování do roku 2022 bude nutné tento výkon navýšit na 25 000 MW (z toho 20 000 MW na zemní plyn).


Scénáře předpokládají v blízké budoucnosti pokles produkce emisí CO2 z aktuální hodnoty 304 mil. tun ročně (2010). Nicméně zrychlený program odstoupení od jádra musí logicky vykazovat vyšší emise CO2. Důvodem je vynucený rychlejší náběh fosilních zdrojů u této varianty, protože ani přes gigantický instalovaný výkon nebudou obnovitelné zdroje energie schopny vyrobit dostatek elektřiny. K posuzovanému roku 2023 činí tento rozdíl 75 mil. tun ročně.

Bojovníci proti produkci CO2 jsou paradoxně často rovněž také odpůrci jaderných elektráren (typicky např. Greenpeace). Při svém tažení za „environmentálně progresivní“ energetiku se dostávají do bludného kruhu. Nezávislé studie německé elektroenergetiky jasně ukazují, že při potírání jednoho nepřítele (jádro) posiluje druhý nepřítel (emise CO2) a naopak.

Stávající podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů vycházející z příslušného zákona (EEG) sumárně dosahuje 12,3 miliard eur/rok. V roce 2025 dosáhne maxima ve výši 21 miliard eur/rok. Od roku 2025 by měla postupně klesat. Na základě podkladů ze studie Prognos odborníci z Technické univerzity v Berlíně vyčíslili celkové náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie dle platného zákona EEG na 250 miliard eur do roku 2030.

K tomu je nutné připočíst další nepřímé náklady ve výši 85 miliard eur. V této sumě jsou zahrnuty např. náklady na výstavbu přenosových sítí pro dodávku elektřiny z větrných parků na severu a severovýchodě země do center spotřeby v Porúří a Bavorsku.

Celkem se tedy hovoří o sumě zhruba 335 miliard eur (přičemž nový jaderný blok lze pořídit zhruba za 5 miliard eur). S velkou pravděpodobností můžeme u našich západních sousedů očekávat zahájení diskuze o nutnosti snížení zákonné podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

 

Článek původně vyšel na blogu autora:
nejedly.blog.idnes.cz, redakčně kráceno

Zatímco v Německu jaderné elektrárny odstavují, u nás se naopak chystá jejich rozšíření.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *