Kolik a kam dovážíme či vyvážíme

Odpadu mezi vnějšími i vnitřními hranicemi nyní proudí mnohem více, než před rokem 2000. Tento pohyb detailně mapuje nový dokument Evropské agentury pro životní prostředí.

Příčina je prý jasná. Je to přísnější a harmonizovaná odpadová politika členských zemí, jež klade vyšší nároky na to, jaké podíly jednotlivých druhů odpadů se znovu-využívají nebo ukládají. Navíc se poslední dobou klade stále větší důraz na úplné využití recyklovatelných materiálů, které se dovážejí do zemí mimo hranice EU, například do Asie. Ekonomický růst a průmyslová produkce je spouštěčem produkce odpadních surovin, včetně nebezpečných odpadů.

ZÁVĚRY ZPRÁVY

Podle materiálu, zveřejněném na webu EEA, nabývá na obrátkách obchod s odpadním dřevem. Důvodem je poptávka po kvalitním levném dřevě „druhé kategorie“, které může být využito k produkci stavebních materiálů, především dřevotřísek nebo deskoviny pro prefabrikované stavby. Od roku 1995 se o 50 % zvýšila spotřeba dřevěné biomasy, čímž je další nárůst dovozu jinak nekvalitního dřeva vysvětlen.

Pokud jde o ne-nebezpečný odpad, největší ekonomickou stopu zanechává export železa, oceli, mědi, hliníku a niklu, který se mezi členskými zeměmi v letech 1999 -2011 zdvojnásobil. Vývoz drahých kovů stoupl za to samé období trojnásobně. Je zřejmé, že rozhodně nejde o „odpad“, ale o ekonomicky zajímavou, druhotně využitelnou surovinu.

Pak ale působí trochu rozpačitě narůstající objemy vývozy těchto druhotně využitelných surovin mimo území EU. Jen vývoz odpadního železa a ocele mimo členské země se zvýšil za sledované období osmkrát a představoval obchody v hodnotě 18 miliard euro, a v případě vzácných kovů můžeme hovořit až o patnáctinásobném nárůstu obratu. Největším odběratelem (a můžeme říct „zpětným“ odběratelem) jsou přitom asijské země, zejména Čína. Pradoxně si od nich tyto recyklované drahé kovy, vytěžené z odpadů stejně znovu nakoupíme v podobě nové elektroniky a dalších výrobků.

Jak si stojí odpady nebezpečné, které představují riziko pro životní prostředí? Vývoz nebezpečných odpadů (tedy odpadů s nebezpečnými vlastnosti: jsou výbušné, hořlavé, toxické, korozivní nebo dráždivé), vzrostl za období 2000-2009 o 131 procent. Skokový nárůst je podtržen i tím, že za sledované období se na území EU „vyprodukovalo“ v průměru o 28 % více nebezpečných odpadů.

KOLIK PROUDÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK

Zpráva nenabízí srovnání, kolik NO proudí navzájem mezi členskými zeměmi, tedy kolik jedovatých látek koluje uvnitř evropského super-organismu. Známe jen celkový objem, který představuje mezi lety 2001-2009 roční průměr 8,9 milionů tun. Největším importérem bylo Německo se třemi miliony tun, nejvíce NO vyváželo Nizozemí (2,8 milionu tun). Zpráva ujišťuje, že nejvíc nebezpečný odpad zůstává na území EU.

Tím se dostáváme k poslednímu „horkému“ a často diskutovanému bodu: vývozu nebezpečného odpadu mimo území EU. Je totiž nelegální přepravovat NO mimo členské země do států, které nejsou členy Organizace pro ekonomickou kooperaci a rozvoj (OECD). Záměr, aby se například africké rozvojové země nestávaly skládkou starých počítačů, domácích spotřebičů a užitkové elektroniky, však dostává s dalšími lety stále více trhlin. Odhaduje se (velmi přibližně), že do zemí mimo OECD se ročně vyváží okolo 250 000 až 1 300 000 tun.

Destinačními zeměmi pro tento odpad mají být státy na území západní Afriky a Asie, kam lodní náklady putují s falešnými papíry, které dokladují převážené zboží jako „použitou elektroniku“ a nikoliv nefunkční odpad. Zpráva hovoří o tom, že je zapotřebí zvýšit intenzitu kontrol a efektivitu inspekčních orgánů, aby zabránily narůstajícímu vývozu.

Kompletní zpráva je umístěna na webu EEA.eu pod názvem “ Movements of waste across the EU’s internal and external borders“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *