Koktejlový efekt: Dánsko chystá zákaz čtyř ftalátů

Návrh na zákaz používání ftalátů - diethylhexyl ftalátu (DEHP), dibutyl ftalátu (DBP), diisobutyl ftalátu (DIBP) a butylbenzyl ftalátu (BBP) je založen na "koktejlovém efektu" chemických látek.

Ftaláty jsou skupinou nehalogenovaných esterů kyseliny ftalové se širokým využitím v rozmanitých průmyslových a spotřebitelských aplikacích. Zhruba z 90 % jsou využívány jako změkčovadlo polymerů, převážně polyvinylchloridu (PVC). Změkčení původně tvrdého PVC ftaláty zvyšuje jeho pružnost a zlepšuje jeho zpracovatelnost, což umožňuje jeho použití v řadě spotřebních výrobků – od obalů, přes stavební materiály (podlahové krytiny, hadice, kabely aj.) až po hračky nebo zdravotnické pomůcky. Ftaláty nejsou na polymeru PVC vázány chemicky a během používání výrobku se z něj zvolna uvolňují. Méně významnými aplikacemi ftalátů jsou např. složky inkoustů, adhezivních materiálů, nátěrů, těsnících materiálů a materiálů pro povrchovou úpravu, rozpouštědel a fixačních činidel v parfémech či přísady v jiných typech kosmetiky.


LÁTKY VZBUZUJÍCÍ OBAVY

Nejpoužívanějším ftalátem je DEHP, který je zároveň nejlépe prozkoumán a je považován za nejproblematičtější z hlediska nežádoucích zdravotních účinků. Při pokusech na zvířatech byly popsány jeho nežádoucí účinky na vývoj pokusných zvířat.

Látky DEHP, DBP, DIBP a BBP jsou zařazeny mezi látky narušující reprodukci a byly Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA) zařazeny na seznam nebezpečných „látek vzbuzujících velmi velké obavy“ (SVHC), jakožto sloučeniny reprotoxické.

V posledních letech je velká pozornost věnována tzv. koktejlovému efektu, neboť za běžných podmínek nejsou lidé vystaveni jediné chemikálii, ale celému koktejlu rozmanitých látek. Současné výzkumy ukazují, že řada látek napodobujících vliv lidských hormonů se může účastnit na jejich účinku, i když jsou přítomny v tak malých koncentracích, které by osamoceny neměly vliv. Koktejlový efekt se může u ftalátů vyskytovat, když jsou jim lidé vystavováni během dne z různých zdrojů, např. z prachu z vnitřního prostředí, z potravin a ze spotřebního zboží.

Ftaláty byly analyticky prokázány v potravinových výrobcích, v ovzduší, v pitné vodě či ve vzorcích prachu z domácností a kanceláří. Z hlediska průměrného dospělého Evropana je patrně nejdůležitější expoziční cestou konzumace potravin bohatých na tuk, např. oleje, mléka, sýrů, masa a ryb. Za obzvláště znepokojivou je považována expozice ftalátům v případě těhotných žen, předčasně narozených dětí a novorozenců.

PLÁNOVANÝ ZÁKAZ

Dánský zákaz se má týkat prodeje výrobků obsahujících DEHP, DBP, DIBP a BBP. Měl zahrnovat jednak výrobky určené pro použití v interiéru a dále produkty, se kterými spotřebitelé přicházejí do přímého kontaktu.

„Látky narušující hormonální systém jako ftaláty jsou podezřelé z toho, že způsobují předčasnou pubertu u dívek a malformaci genitálií u novorozených chlapců. Nechci hazardovat se zdravím dětí nebo dospělých. Proto jsem požádala dánskou agenturu pro ochranu životního prostředí aby připravila návrh nové restrikce použití čtyř nebezpečných ftalátů,“ uvedla dánská ministryně životního prostředí Karen Ellemannová.

Pokud se dánský zákaz stane realitou, bude to poprvé, kdy bude zákaz založen na kumulativním efektu více než jednoho ftalátu a z více než jednoho zdroje.

Dánská agentura pro životní prostředí provedla zkoumání obsahu a migrace čtyř ftalátů ve velkém počtu různých typů výrobků. Ke snížení expozice těmto ftalátům by měl přispět zákaz jejich používání v řadě výrobků, neboť vhodné alternativy již jsou dostupné a jsou využívány např. v hračkách, výrobcích pro péči o děti nebo v medicínských pomůckách. Před tím než národní zákaz vstoupí v platnost, bude Dánskem oznámen Evropské unii, takže se k němu Evropská komise a členské státy EU budou mít možnost vyjádřit.

Dánská ministryně navíc doufá, že se zákaz vybraných ftalátů podaří prosadit i na evropské úrovni. „Pro mne je důležité i to, aby se zákaz pozdvihl na evropskou úroveň. Zákaz na úrovní Evropské unie by zajistil, aby výrobky zakoupené i v dalších zemích EU byly bez obsahu nebezpečných čtyř ftalátů. Restrikce v rámci EU by měla daleko rozsáhlejší dopad než dánský zákaz,“ uvedla Ellemannová. Dánská agentura pro ochranu prostředí proto odeslala Evropské agentuře pro chemické látky návrh zákazu dovozu a prodeje výrobků obsahujících DEHP, DBP, DIBP a BBP v rámci Evropské unie.

BEZPEČNĚJŠÍ ALTERNATIVY EXISTUJÍ

Dánské úřady návrh zákazu vybraných ftalátů kromě jejich negativních účinků opírají také o skutečnost, že se jim lze ve většině případů vyhnout. Ať už použitím jiných změkčovadel nebo aplikací alternativních materiálů, které jsou pružné ze své podstaty a tudíž nepotřebují změkčovadel, např. polyethylen, polypropylen, polyuretan, silikon, ethylen vinyl acetát nebo třeba mnohovrstvé laminátové plasty.

 

MUDr. Miroslav Šuta
odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik

Zákaz ftalátů by znamenal mimo jiné hledat náhradu za PVC, které je zatím hojně využíváno ve zdravotnictví (rukavice, hadičky, infuzní soupravy).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *