Kam míří vyrobené komposty?

Očekávaný příliv biologicky rozložitelných odpadů z měst a obcí nastoluje zásadní otázku: Bude dost zařízení, která tyto odpady zpracují? Kolik se bude muset budovat kompostáren a co se bude dělat s kompostem? Odpovědi jsou možná překvapivé.

Kolik je vlastně v České republice kompostáren a jaká je jejich kapacita k 31. 12. 2013, zjišťovalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na konferenci k biologicky rozložitelným odpadům v Náměšti nad Oslavou prezentovala výsledky zpracované studie Ing. Kristýna Husáková z odboru odpadů MŽP: »Ministerstvo disponuje údaji z hlášení krajských úřadů podle přílohy č. 25 vyhlášky č. 383/2001 Sb. Proto jsme právě s krajskými úřady spolupracovali na doplnění a aktualizaci údajů.«

ZÍSKÁVÁNÍ ÚDAJŮ JE OBTÍŽNÉ, VYŠLY NAJEVO I NESROVNALOSTI

Příloha č. 25 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, stanovuje, jak má vypadat hlášení krajského úřadu o vydaných souhlasech. Hlášení mj. obsahuje seznam odpadů uvedených v rozhodnutí, způsoby jejich využití či odstranění odpadů a kapacitu zařízení, nezahrnuje však využití kapacity zařízení za rok. Skutečný stav zařízení lze proto z poskytovaných údajů vyčíst jen těžko. Letos v dubnu a květnu MŽP zaslalo krajským úřadům svá data se žádostí o doplnění chybějících zařízení a revizi příslušných údajů, vyhodnocování odpovědí pak probíhalo na podzim.

Při zpracovávání údajů vyšly najevo i četné nesrovnalosti. Kompostárny často vykazují nesprávné kódy nakládání, uvádějí dokonce i kód D – odstraňování. V rámci jednoho zařízení dochází ke změně vykazování v průběhu let. Řada kompostáren nekompostuje i několik let po sobě – vykazují opětovné skladování BRO či předání jiné oprávněné osobě. A přijímají také odpady, jejichž kompostování není dovoleno, což má vliv na kvalitu kompostů.

Podobný výzkum, ale z »druhé strany«, provedl Výzkumný ústav zemědělské techniky. RNDr. Petr Plíva, CSc., k tomu říká: »Zajímalo nás, kolik se kompostů vyrobí a kam jdou. Ministerstvo to řeší přes evidenci, já se snažím dobrat čísel zespodu. Osobně jsem navštívil všechny kompostárny, které vyrábějí a prodávají kompost. S inženýrkou Husákovou jsme se už dohodli, že dáme naše čísla dohromady.«

KOLIK JE KOMPOSTÁREN

Výsledky studie ukázaly, že u nás funguje 206 převážně větších kompostáren se souhlasem krajského úřadu pro § 14 zákona o odpadech. Projektovanou celkovou kapacitu mají 1 820 593 t/rok a ta je využita ze 30-40 %, loni například ze 37 %. »Provedli jsme i dopočet pro zařízení, u nichž údaje chybějí. Po něm by předpokládaná využitá kapacita zařízení činila zhruba 44 %,« vysvětluje Kristýna Husáková.

Kompostáren v režimu IPPC je u nás 64, jejich celková projektovaná kapacita je 623 197 t/rok. V roce 2013 byly podle dostupných dat využity na 26 % (použijeme-li dopočet, pak se využití zvýší na 42 %)

Projektovanou kapacitu 6171 tun za rok má 46 malých zařízení, využívá ji však jen na 9 %. Funguje také 113 komunitních kompostáren s projektovanou kapacitou 48 103 t/rok a reálným využitím opět pouze na 9 %. „S komunitními kompostárnami je problém,« poznamenává Kristýna Husáková. »Nepracují v režimu odpadů, takže nepodávají hlášení a vědí o nich jen obce s rozšířenou působností. Od krajských úřadů jsme o nich získali data jen díky tomu, že znají situaci ve svém regionu.«

Shrneme-li: Celková projektovaná kapacita kompostáren u nás je 2 443 790 t/rok, ale jsou využity jen na 32 %. Stát má tedy k dispozici volnou kapacitu kompostáren 1 661 772 t/rok (68 %). Produkce komunálních odpadů činí 3,228 mil. tun (podle údajů ČSÚ), jeho biologicky rozložitelná část představuje až 40 % tohoto množství, tedy asi 1,2 mil. tun. Kapacita kompostáren by proto měla zvýšený tok biologicky rozložitelných údajů hravě zvládnout. Pokud by jely na svou projektovanou kapacitu.

CO S KOMPOSTY

Proč však na ni nejedou? Většinou se hovoří o tom, že pro komposty nemají odbyt. Z obecních kompostáren je obvykle odebírá samotná obec pro údržbu městské zeleně, nekvalitní komposty směřují na rekultivaci skládek a výsypek. Jednoznačně největším odběratelem vyrobených kompostů by mělo být zemědělství. To se však k jejich odběru příliš nemá, ačkoliv kompost představuje zdroj živin pro rostlinu, zlepšuje úrodnost půdy a chrání půdu před erozí, což je zvlášť významné v erozně ohrožených oblastech.

»Hodně zemědělců považuje aplikování kompostu za ztrátu zisku,« vysvětluje Ing. Miroslav Florián, PhD., z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. »Stojí je to peníze, a protože obvykle pole mají pronajaté na pět let, říkají si, že to vydrží. Budou-li tvrdě nuceni k využití kompostů, budou hledat cestu, jak povinnost obejít. Proto vidím možnost v motivaci.« Petr Plíva k tomu říká: »Výrobci kompostů si odbyt většinou dokážou zařídit domluvou přímo se zemědělci, i když to někdy není snadné.« »Dotace na zemědělskou půdy dosahují někdy až 40 % příjmů zemědělce,« poukazuje Miroslav Florián. »Nevidím důvod, proč by neměla být podmíněna užitím kompostů. Kde je poptávka, ukáže se i nabídka.«

Podle Ing. Kateřiny Skanderové z Ministerstva zemědělství (MZe) je perspektivní využívaní kompostů na zemědělské půdě na lokální úrovni. V současnosti však nelze stanovit zemědělci povinnost používat kompost. Na konferenci v Náměšti nad Oslavou vypočítala omezení, která brání širšímu využití kompostů. Jsou to nedostatečná množství kompostu v České republice, jeho špatná dostupnost zemědělcům, odlišná kvalita kompostu, velké svozové vzdálenosti i ekonomické aspekty.

Z konfrontace zástupců obou ministerstev se tedy vyloupla »Hlava XXII« využití kompostů v Česku. MŽP ví, že má dost kompostáren. Jejich kapacita však zdaleka není využita, nejspíše proto, že jim chybí odbyt. Vše by se vyřešilo, kdyby zemědělci museli kompost masivně využívat. MZe sice podporuje využití kompostů do půdy. Ale nemůže to zavést jako plošnou povinnost, protože není dost kompostů.

Kapacita kompostáren u nás by měla zvýšený tok biologicky rozložitelných odpadů hravě zvládnout.

Kapacita větších kompostáren se u nás využívá jen na zhruba 30-40 procent. Důvodem je nejspíše to, že nemají odbyt. Vše by se vyřešilo, kdyby zemědělci kompost masivněji využívali.

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *