Kategorie:
Praxe

Jednoznačnost smlouvy pomáhá při případném sporu

Při uzavírání smlouvy mezi obcí a svozovou firmou by měla obec věnovat pozornost vyjednávání o smlouvě i dbát na jasnost a přesnost formulací.

Otázka uzavírání smluv se svozovými společnostmi pramení zejména z ustanovení § 16 a § 17 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Obec jako původce komunálního odpadu (tedy odpadu pramenícího z činnosti fyzických osob nepodnikajících) musí zajistit jeho odstraňování v souladu se zákonem, tedy zejména předáním příslušnému subjektu, který disponuje náležitými oprávněními k převzetí odpadu. Zjednodušeně řečeno jde o svozové firmy, které provádějí svoz komunálního odpadu od jednotlivých fyzických osob v obci.

Svoz se nejčastěji realizuje na základě písemné smlouvy, kterou uzavírá vždy obec a daná svozová firma. Vzhledem k tomu, že ze strany svozové firmy jde o podnikatelskou činnost, jsou smlouvy nejčastěji uzavírány podle obchodního zákoníku, a to v daném případě dle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku. Jde o smlouvy nepojmenované, kdy je nezbytné zcela přesně si určit podmínky smluvního vztahu.

Je samozřejmostí, že daná smlouva bude podepsána vždy po rozhodnutí příslušného orgánu obce (rady, zastupitelstva). Skutečnost, že daná smlouva byla schválená v některém z orgánů obce, by bylo dobré výslovně zakomponovat do textu smlouvy. Za upozornění též stojí ta skutečnost, že daná smlouva by měla být uzavírána v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Buď půjde o zakázku malého rozsahu, tj. platba od obce nepřesáhne za čtyři roky trvání smlouvy (či za dobu celkového trvání smlouvy, pokud je doba účinnosti smlouvy kratší než 4 roky) 2 mil. Kč bez DPH. V takovémto případě pak je nutné vybrat danou svozovou firmu způsobem dodržujícím zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. V případě, že částka přesáhne 2 mil. Kč bez DPH, je pak nutné zvolit některý ze způsobů zadání uvedený v zákoně o veřejných zakázkách.

JEDNÁNÍ O OBSAHU SMLOUVY

Pro zjednodušení se dále budeme pohybovat v režimu zakázky do 2 mil. Kč bez DPH. Při jednání o obsahu dané smlouvy by si obec měla do smlouvy napsat několik základních ustanovení. Za prvé by měly být smluvní strany co nejprecizněji označeny, tj. na jedné straně obec XY, na druhé straně svozová společnost, včetně sídla, IČ, údaje o zapsání do obchodního rejstříku apod. Zároveň by mělo být deklarováno, které osoby jednají za smluvní strany.

V dalším bodě by pak měly být co nejpodrobněji specifikovány veškeré činnosti, které svozová firma bude pro obec vykonávat. Je nezbytné, aby smlouva obsahovala výslovné určení závazků obou stran, tj. výslovné uvedení, že svozová firma se zavazuje provádět svoz komunálního či jiného odpadu za podmínek stanovených v této smlouvě a obec se zavazuje za řádné provádění svozu zaplatit dohodnutou cenu. Vše by mělo být v písemné smlouvě, nic by nemělo z hlediska možných dalších sporů být upraveno mimo tuto smlouvu ve formě nějakých ústních dohod nad rámec smlouvy. Bylo by tedy vhodné, aby ve smlouvě bylo uvedeno, jaký druh odpadu bude odvážen, jaká bude četnost svozu, v jakých hodinách bude svoz realizován, jakým dopravním prostředkem bude svoz realizován, za jakých podmínek firma nemusí svoz uskutečnit, co dělat v případě kalamit – zejména v zimních měsících.

Samozřejmostí by mělo být naprosto přesné popsání, jaké sběrné nádoby je firma povinna vysypat, co dělat v případech, kdy z nějakého důvodu nedojde k vysypání, jak řešit případ, kdy svozová firma poškodí svou manipulací nádobu apod. Dále by bylo vhodné, aby ve smlouvě byl ustanoven mechanismus v případě, kdy firma nemůže, např. pro poruchu svozového dopravního prostředku svoz provést – tj. informování obce, zajištění náhradního dopravního prostředku – do jaké doby apod.

Ve smlouvě by mělo být uvedeno, jak má svozová firma při vyvážení sběrných nádob po sobě uklízet či kam má vracet sběrné nádoby. Samozřejmostí je pak nastavení příslušných smluvních pokut za každé porušení povinnosti svozové firmy. Dané pokuty by měly být diferencovány podle závažnosti porušení. Dále by daná smlouva měla obsahovat způsob fakturace a platby, kdy by platby měly být navázány na prokázání uskutečněného svozu. Ve smlouvě by nemělo chybět výslovné prohlášení svozové firmy, že je oprávněna svážet daný komunální odpad.

Ve smlouvě by neměla chybět možnost výpovědi dané smlouvy s výpovědní dobou takovou, aby si obec stihla zajistit ve výpovědní době novou svozovou firmu. Zároveň je dobré ve smlouvě upravit, za jakých podmínek lze plně odstoupit od dané smlouvy. Odstoupení od smlouvy je nejčastěji vázáno na nesplnění závažných povinností jedné ze smluvních stran. V neposlední řadě je nezbytné zvolit účinnost smlouvy – zda je smlouva účinná okamžikem platnosti – tedy podpisem obou smluvních stran, či zda je okamžik posunut na jinou dobu pozdější. Stejně tak je vhodné výslovně uvést, zda jde o smlouvu na dobu určitou (a na jakou konkrétní dobu), či neurčitou.

DBÁT NA JASNOST

Co se týče postupu při uzavírání smlouvy, je vhodné, aby nebylo v návrzích smlouvy škrtáno a nějak doplňováno. V případě provedení změny v návrhu smlouvy je potřeba si uvědomit, že jde o nový návrh smlouvy, který se zasílá k odsouhlasení druhé smluvní straně. Do smlouvy je též vhodné nějak v obecné rovině zakomponovat způsob provádění změn dané smlouvy. Změny se nejčastěji dělají číslovanými dodatky k dané smlouvě. Je dobré též výslovně stanovit, za jakým objektivních podmínek může dojít ke změně smlouvy – např. dodatek smlouvy v případě zvýšení či snížení DPH, pokud smlouva obsahuje dohodnutou cenu včetně DPH.

Obec by při tvorbě smlouvy měla dostatečně dbát na jasnost, přehlednost a srozumitelnost textu předmětné smlouvy. Jednoznačnost použitých pojmů a ustanovení totiž výrazně vylepšuje postavení obce při případném sporu z dané smlouvy. S případnými spory souvisí otázka toho, zda mít ve smlouvách tzv. rozhodčí doložku, což je způsob řešení sporu ze smlouvy mimo obecný systém soudů. Při používání takovýchto rozhodčích doložek je potřeba velmi obezřetně prostudovat, zda daná rozhodčí doložka není výrazně výhodná pro svozovou společnost. Shora uváděné principy a závěry se netýkají pouze uzavírání smluv se svozovými společnostmi, ale mohou být obcí použity jako základní vodítka při uzavírání různých typů smluv.

Nelze též nezmínit okrajem možnost jiných původců odpadu (právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání), dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem pro odstraňování vlastního odpadu z této „podnikatelské“ činnost, a to na základě samostatných smluv s obcí. V takovémto případě je vhodné začlenit svoz těchto odpadů do smlouvy se svozovou firmou.

„Námět pro tento článek poskytla společnost INISOFT, s. r. o, nenese však odpovědnost za obsah článků ani za názory autorů.“

Mgr. Petr Adámek

vedoucí oddělení legislativního a právního Krajský úřad Královéhradeckého kraje

NA CO NEZAPOMENOUT PŘI PŘÍPRAVĚ SMLOUVY

Precizní označení smluvních stran

Podrobná specifikace veškerých činností

Smluvní pokuty za každé porušení povinnosti

Možnost výpovědi s vhodnou výpovědní dobou nebo odstoupení od smlouvy

Způsob a důvody k provádění změn smlouvy

Obezřetnost u rozhodčích doložek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *