Jaký systém zvolit pro sběr kovových obalů?

Díky svým výborným mechanickým, bariérovým a aseptickým vlastnostem jsou kovové obaly oblíbeným obalovým materiálem a jejich produkce na českém trhu každoročně stoupá.

Kovy lze velmi dobře a opakovaně recyklovat a snížit tak energetickou náročnost na primární výrobu: u hliníku se recyklací ušetří až 95 % energie potřebné k výrobě. Podstatným problémem je však dostat použité (a recyklovatelné) kovové obaly z komunálního odpadu zpět ke zpracovatelům a umožnit jejich recyklaci. Vedle málo pravděpodobného zálohování obalů se reálně jeví jejich zpětný odběr a třídění v rámci komunálního odpadu.


EVROPSKÉ SOUVISLOSTI

Do roku 2020 by se měla v EU zvýšit závazná míra recyklace kovových obalů pro jednotlivé státy až na 80 % (v současné době je minimální závazná míra recyklace stanovena na 50 %).

Podle Ministerstva životního prostředí Česká republika recyklovala za rok 2011 celkem 64 % kovových obalů. Tato hodnota je přinejmenším diskutabilní, jelikož jediným fungujícím systémem pro zpětný odběr kovových obalů, tj. donáškovým sběrem pomocí sběrných dvorů, se za rok 2011 podařilo vytřídit pouhých 3-5 % kovových obalů. Kovy se sice dají extrahovat i ze strusky v zařízeních pro energetické využití odpadů, nicméně v České republice bylo v roce 2011 energeticky využito (spáleno) pouze 10,8 % komunálního odpadu.

Podle Eurostatu vyprodukoval v roce 2010 každý občan Evropské unie v průměru 156,8 kg odpadu z obalů (42,6-202,2 kg na obyvatele). Kovové odpady z obalů představují v E15 zhruba 6 % celkového množství obalových odpadů (10-11 kg/obyv.), jejich recyklace dosahuje 70 %.

Podle údajů Cenia vyprodukoval za rok 2010 každý občan České republiky 87,7 kg obalových odpadů, přičemž jejich množství roste o 2-3 % ročně. Kovových odpadů z obalů u nás vzniklo pouze 4,7 kg na osobu a rok. Kovové obaly jsou zařazeny dle katalogu odpadů (vyhláška č. 381/2001 Sb. příloha 1) do skupiny komunálních odpadů, kód 20 01 40.

ZKUŠENOSTI SE SBĚREM

V roce 2010 byl zahájen společností EKO-KOM, a. s., projekt, jehož cílem bylo ověřit různé způsoby sběru kovových odpadů z obalů. Na tomto projektu se podílely města Ostrava, Jablonec nad Nisou, Český Brod a různé komerční subjekty a odpadářské firmy.

Pytlový sběr

Hlavní nevýhodou pytlového sběru je nutnost uchovávat kovový odpad v domácnosti po dlouhou dobu. V Jablonci nad Nisou používali pro sběr osmdesátilitrový pytel, který odpovídá zhruba 3 kg vytříděného kovu. Při zjištěné výtěžnost na osobu (zhruba 0,4 kg kovových obalů za rok) by takový pytel plnila čtyřčlenná rodina více než rok.

Systém zálohování

Podle ekonomické analýzy vypracované v roce 2008 (pro PET a kovové obaly) vyžaduje zavedení zálohovacího systému vysoké náklady. Platí to zejména pro plasty, které patří mezi nejvíce tříděné komodity komunálního odpadu. Z vlastního dotazníkového šetření v Praze vyplynulo, že pouze 7 % respondentů by uvítalo pro sběr nápojových plechovek jejich zálohování. Tento systém navíc nepodchycuje sběr ostatních druhů kovových obalů (konzervy, tlakové nádoby, víčka, apod.).

Extrahování kovu ze škváry

Tento způsob lze uplatnit v městech, kde funguje zařízení na energetické využití komunálního odpadu. Magnetickou separací ze škváry se dají vytřídit železné kovy. Neželezné kovy, zejména často užívaný hliník, většinou shoří, popřípadě ulpí na válcových roštech.

Donáškový systém sběru

V České republice je v současnosti v provozu 1166 sběrných dvorů. V roce 2011 bylo s jejich pomocí vytříděno pouze 6 % kovových obalů. Sběr pomocí sběrných nádob v České republice bezproblémově funguje u separace papíru, plastu, nevratného skla, nápojových kartonů a dalších komodit. U kovových obalových odpadů by jeho zavedení bylo finančně náročné – zejména pro nutnost pořídit kontejnery s mechanickým zabezpečením (podobně jako nádoby na textil a elektroodpad).

PRAKTICKÁ ČÁST

Při řešení zpětného odběru kovových obalů byl proveden osmiměsíční výzkum sběru této komodity v 90 bytových jednotkách v Praze. Přibližně v polovině projektu bylo provedeno dotazníkové šetření, které mělo sloužit jako osvěta a zároveň motivovat obyvatele, kteří se do projektu do té doby nezapojili. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že se do projektu zapojilo více než 63 % obyvatel. Při dalším šetření bylo osloveno 156 respondentů především přes e-mail a sociální sítě.

Výsledky tohoto dotazníkového šetření ukázaly, že pouze 11 % oslovených, kteří třídí komunální odpad, třídí zároveň i kovové obaly. Byla však potvrzena hypotéza, že pokud by respondenti měli lepší možnost třídění, většina (73 %) dotázaných by třídila i odpad z kovových obalů.

Respondenti vnímali jako nejlepší metodu sběru samostatnou nádobu pro sběr kovových odpadů z obalů, případně sběr společně s plasty, či jinou komoditou. Zálohování nápojových plechovek by upřednostnilo pouze 7 % respondentů. Z šetření bylo také zjištěno (a sběrem potvrzeno), že dotázaní by dokázali kovové obaly bez větších problémů rozeznat a třídit. Náklady na dotřídění by proto nemusely být o nic vyšší, než náklady na dotřídění separovaného sběru plastů, či jiných komodit.

Celkem bylo v rámci výzkumu provedeném ve třech bytových domech v Letňanech získáno 44,11 kg odpadů z kovových obalů (17,87 kg hliníkových obalů, 24,25 kg železných obalů a 2 kg nádob pod tlakem). Následně vypočítaná výtěžnost na jednoho obyvatele činila přibližně 0,4 kg za rok. V případě, že by byl podobný systém sběru zaveden v celém hl. m. Praha, bylo by dle dalších propočtů možné zpětně odebrat zhruba 214 tun hliníku a 290 tun oceli.

Výkupní cena hliníkových obalů uvedená společností Alutherm, s. r. o., je rámcově 27 Kč za 1 kg. Společnost TSR Czech republic, s. r. o., vykupuje pro své hutnické odběratele v Čechách i zahraničí železné obaly za cenu pohybující se okolo 5 Kč za 1 kg. Hlavní město by tak mohlo při zavedení zpětného odběru získat za rok částku přesahující 7 milionů Kč (1 449 400 Kč za ocel a 5 767 740 Kč za hliník). Recyklace pouhé jedné hliníkové nápojové plechovky také ušetří energii potřebnou ke 20 hodinám svícení 100W žárovky.

 

KOVY POUŽÍVANÉ PRO OBALY

Ocel (Fe): Pro výrobu konzervových plechovek se požívají ocelové plechy. Měkčí plechy se využívají pro obaly vyráběné tažením a tvarované uzávěry.

Hliník (Al): Hliníková fólie se používá často v kombinaci s dalšími materiály. Je snaha o maximální úsporu materiálu při zachování užitných vlastností. Za posledních 20 let je úspora u všech typů obalů z hliníku v průměru 28 %.

Cín (Sn): je používán pouze v malém množství, většinou k vytvoření vyšší odolnosti proti korozi. Nejčastěji je používán jako další vrstva na oceli.

Jiné kovy jako je měď (Cu), olovo (Pb) nebo stříbro (Ag) se používají pouze výjimečně. Jde spíš o dekorační výrobky nebo obaly s malým výskytem.

Umístění nádob na separovaný sběr

Obsah sběrných nádob

 

Jana Mitrovská
Česká zemědělská univerzita v Praze


 Zdroj: Diplomová práce autorky, zpracovaná pod vedením RNDr. Vlastimily Mikulové.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *