Jak se nakládá se zdravotnickými odpady?

Otázku řešil v letech 2007 až 2009 tým odborníků ze Státního zdravotního ústavu. Jejich studie přináší základní poznatky a naznačuje směry, kterými by se mělo dál pokračovat.

Projekt zkoumal zdravotní rizika vyplývající z jednotlivých kroků nakládání s odpady ve vybraných typech zdravotnických zařízení v ČR. Při hodnocení produkce byly použity hodnoty z evidence odpadů, které jsou pravidelně zasílány do informačního systému ISOH a CENIA. Všechny provedené analýzy za roky 2006, 2007 a 2008 potvrdily, že v odpadech ze zdravotnických zařízení stále stoupá množství nebezpečných odpadů kategorie 18 01 03. Za hlavní problém označují autoři studie nevysledovatelnost odpadů ze zdravotnických zařízení od místa jejich vzniku až po místo jejich odstranění.

PODÍL NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ STOUPÁ

Průměrné materiálové složení produkovaného nebezpečného odpadu a kvantifikace jeho jednotlivých složek byly zjišťovány pomocí jeho třídění přímo v místě vzniku. Sledovány byly tři základní složky: textilní materiály, papír a plasty. Množství byla stanovena kvalifikovaným odhadem při třídění odpadu, rozborem množství materiálu nakupovaného a spotřebovaného v organizaci v určitém časovém období. Byl také sledován podíl PVC v plastových výrobcích. Šetření proběhla ve Fakultní nemocnici v Praze.

Výsledky analýz byly porovnány se studiemi publikovanými počátkem 90. let. V průběhu zhruba deseti let došlo ke vcelku očekávatelnému snížení podílu textilií, a naopak značnému zvýšení podílu plastů v odpadech.

Zobecnění výsledků provedených rozborů je podle autorů velmi problematické. V nemocnicích je podle jejich zjištění velmi nízká úroveň třídění odpadů. „Odpady původce neváží. Odhad produkce se většinou nechá na oprávněné osobě, která odpad přejímá,“ uvedli autoři při prezentaci výsledků na konferenci Odpadové fórum 2010.

PRAKTIČTÍ LÉKAŘI

Součástí projektu byla rovněž analýza produkce, způsobů nakládání, evidence a používání zařízení k odstraňování odpadů u ambulantních lékařů a v malých zdravotnických zařízeních.

Šetření bylo provedeno v rámci několika obcí s rozšířenou působností (Liberec, Zlín a České Budějovice).

Studie ukázala, že ambulantní lékaři vesměs nemají vypracovaný systém bezpečného nakládání s odpady a současný systém evidence o produkci odpadů u sledovaných původců nepostihuje skutečnou produkci odpadů. „Závisí pouze na odpovědnosti jednotlivých původců odpadu – lékařů, zda do tohoto systému vstoupí,“ uvádějí autoři studie.

Data a zjištění prezentovaná ve studii jsou základem pro tvorbu řady metodických pokynů pro nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení. Například jsou to metodiky pro šetření o materiálovém složení nebezpečného odpadu, hodnocení dekontaminace odpadů, přepravu podle ADR, metodiku pro malá zdravotnická zařízení nebo domácí ošetřovatelskou péči.

Zdroj: VaV SP-2f3/227/07, autoři: MUDr. Magdalena Zimová, Csc., a kol., SZÚ

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *