Jak se hospodařilo s prostředky na nakládání s odpady?

Nejvyšší kontrolní úřad se rozhodl prověřit poskytování, čerpání a použití nemalých peněžních prostředků určených na realizaci opatření v oblasti nakládání s odpady v časovém rozmezí let 2003-2007. Kontrola odhalila jistá pochybení.

Předmětem důsledné kontroly se stalo jednak samo Ministerstvo životního prostředí, které plní roli řídícího orgánu odpovídajícího za účinnost a správnost vedení, Státní fond životního prostředí (SFŽP), který financuje národní plány vyhlašované MŽP a spolufinancuje programy podporované z evropských fondů. Zkontrolováno bylo také jedenáct náhodně vybraných příjemců peněžních prostředků, většinou měst a obcí a firem.


Ukázalo se, že přínosy podpory ke zlepšení stavu odpadového hospodářství dosud MŽP, ani SFŽP nevyhodnotily. Přitom suma vynaložená na zlepšení stavu odpadového hospodářství ČR plynoucí z národních zdrojů i spolufinancování EU přesahuje částku 3,41 miliard Kč.

NEAKTUÁLNOST POH

Ministerstvo zpracovalo v roce 2003 závazný Plán odpadového hospodářství, v rámci kterého si stanovilo cíle pro příští desetiletí. Kontrola NKÚ byla zaměřena právě na plnění 94 závazných bodů tohoto plánu a hodnocení efektivity vynaložených prostředků.

Ačkoliv došlo právě v roce 2003 k významným změnám v národní i evropské legislativě odpadů, plán nebyl aktualizován, a nedošlo ke změně cílů, tak aby byly v souladu s nově upravenými zákony. Na plánu odpadového hospodářství (POH) je ale závislé rozhodování jednotlivých krajů a příslušných správních úřadů. Zásadním problémem se ukázal rozpor mezi starými cíli a novou legislativou. Nejsou plněny cíle směrnice 1999/31 ES, což od nás EU očekává. Česká republika se tak vystavuje riziku možných sankcí ze strany Evropské komise.

Každoročně předkládaná hodnotící zpráva POH na tento nedostatek upozorňovala. MŽP se však vždy omezilo na konstatování, že aktuálně neplněné cíle jsou prostě jen nadhodnocené, stanovené nereálně, nebo mají nevhodně nastavených parametrů. Tímto opakovaným manévrem nebyl pro 33 klíčových úkolů stanoven termín jejich plnění a dalších 18 cílů z roku 2008 nebylo ještě letos dostatečně splněno. Mezi nejvýraznější neplněné cíle tak patří dosáhnutí hranice sběru použitých baterií. Pro rok 2006 bylo stanoveno jako cíl sběru 100 g na jednoho obyvatele, v roce 2008 je to však stále jen 31,9 g. Neplní se materiálové využití komunálních odpadů. Do roku 2010 mělo jejich množství klesnout na 50 % podílu z roku 2000, v roce 2008 to však bylo jen 27 %. Rovněž se nedaří snížení maximálního podílu množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů.

Mimochodem, opakovaně zmiňovaný rok 2008 je vlastně důsledkem dalšího pochybení ze strany MŽP: díky neefektivnímu zpracování statistických dat muselo MŽP předkládat vládě své výstupy s dvouletým zpožděním.

NEDOSTATKY A PROBLÉMY

Podíl množství biologicky rozložitelných odpadů patří mezi nejproblematičtější neplněné cíle vůbec. Původní záměr, a to snížení složky tohoto typu odpadů na 75 % oproti roku 1995, totiž nabírá přesně opačný směr, a podíl na skládkách se každoročně zvyšuje. Zvrátit tento trend mají spalovny, spolufinancované EU.

Dalším bodem kontroly bylo zhodnocení podpory na zlepšení stavu odpadového hospodářství za léta 2003-2007. Díky operačnímu programu Infrastruktura byl vybudován systém integrovaného sběru a recyklace odpadů, celkem 38 zařízení v hodnotě 563,7 mil. Kč. Bohužel i zde můžeme hovořit o funkčně zajištěné kapacitě, nikoliv však o naplnění konečného cíle.

Jako další nepříjemná lapálie se ukázalo hodnocení ekonomické a úvěrové způsobilosti žadatelů, kterou SFŽP prováděl od roku 2009. Kontrola NKÚ poukázala na to, že byly prováděny podle interních směrnic a nedostatečně transparentně. Nepřehlednost situace při podávání žádostí o podporu prezentuje skutečnost, že za dobu realizace programu existovalo celkem 17 verzí závazných pokynů a čtyři směrnice MŽP. Odhaleny byly i nedostatky v zadávání zakázek, které příliš přesným vymezením technických parametrů omezovaly okruh potenciálních účastníků.

NEEXISTUJE KONTROLA

Perličkou na závěr zůstává postup, jakým MŽP kontrolovalo úkoly a povinnosti přenesené na SFŽP v letech 2008 až 2010. SFŽP nezajistila povinnou pětiletou kontrolu plnění aktivit příjemce podpory, neexistuje ani žádný protokol o ukončení či vyhodnocení akce (přitom už v roce 2009 bylo údajně hotovo 107 dílčích projektů).

Kontrola u konkrétních příjemců podpory v jednom případě odhalila rozpočtovou nekázeň ve výši bezmála 40 milionů Kč. Takto podivně nastavený systém vede k tomu, že MŽP, ani SFŽP nemají po ukončení realizace žádné informace o provozu a využití vybudovaných zařízení, v některých případech pak trvá tento stav už dva a půl roku. Přitom částka, která je pro zkvalitnění nakládání s odpady v rámci Operačního programu ŽP pro léta 2007-2013 alokována, přesahuje 15 miliard korun.

Michaela Jendeková, tisková mluvčí MŽP, k dalším plánovaným krokům ministerstva po provedené kontrole prozradila: „MŽP po analýze aktuálního stavu – oproti hodnocenému období NKÚ – zpracuje stanovisko pro vládu obsahující návrh opatření a další postup k dosažení stanovených cílů.

Navržená opatření budou MŽP předložena vládě k projednání.“ Součástí navržených opatření bude podle ministerstva zpracování nového Plánu odpadového hospodářství ČR a zpracování nového zákona odpadech a nového zákona o výrobcích s ukončenou životností, které promítnou cíle a jejich plnění jak na národní, tak i na evropské úrovni.

 

Zdroj: NKÚ, Informace z kontrolní akce č. 10/14 – Peněžní prostředky určené na realizaci opatření v oblasti nakládání s odpady

 

Mgr. Radomír Dohnal

 

MŽP ani SFŽP nemají po ukončení realizace žádné informace o provozu a využití vybudovaných zařízení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *