Flandry: ve větších městech je snazší třídit odpad

Maarten de Groof patří mezi vlámské odborníky na nakládání s komunálním odpadem a statistická vyhodnocení. Již deset let pracuje ve společnosti Openbare Vlaamse Afvalstoffenmaatschappi (OVAM) v Mechelenu na pozici statistika průmyslových odpadů. Mezi jeho aktivity patří řešení otázek, souvisejících s odpadovým hospodářstvím jednotlivých samospráv, a podílí s také na projektu "Regiony pro recyklaci" (R4R). Položili jsme mu několik otázek.

Belgie, konkrétně Vlámský region, patří mezi regiony, kde jsou městské samosprávy samy zodpovědné za sběr a třídění komunálního odpadu. Aby to mohly úspěšně realizovat, spolupracují s firmami ze soukromého sektoru.

Belgie má plně „regionalizovanou“ odpadovou politiku. To znamená, že Flandry (Vlámský region), Valonie nebo Brusel adoptovaly své vlastní přístupy k nakládání s odpady. Já jsem schopen mluvit pouze za Vlámský region.


Vedou si některá města lépe/hůře, pokud jde o nakládání s odpady? Co způsobuje ty rozdíly?

Nemáme k dispozici žádná konkrétní data o selektivním sběru odpadů na úrovni městských samospráv, ale máme informace o zbytkovému odpadu z každé oblasti. Panují tu ale velké rozdíly, pokud jde o přepočet zbytkového odpadu na jednoho obyvatele v různých městech a obcích.

Nemyslím si ale, že by to bylo vždy způsobeno lokální odpadovou politikou. Roli tu sehrává řada dalších vnějších faktorů – míra turistického ruchu, populace studentů, počet bytů, průměrný věk obyvatel – to vše se odráží na produkci zbytkového odpadu. Ve větších městech je obecně snazší třídit odpad, než v oblastech venkovského charakteru.

Průměrné množství komunálního odpadu na jednoho obyvatele Belgie činí 555 kg/osobu, v Bruselu je to „jen“ 475 kg/osobu. Čím to je?

Budou to především statistické příčiny. V podstatě nevíme, na základě jakých čísel bruselští k takovému statistickému závěru došli.

V roce 2007 končila čtvrtina komunálního odpadu ve spalovnách, a 1,2 % na skládkách. Jaká je situace dnes?

Přibližně 2,2 milion tun domácího komunálního odpadu je recyklováno nebo kompostováno, 0,9 milionů je spalováno, a 0,1 milionu tun končí na skládkách. (pozn. autora – recyklace/kompostování 68,75 %, spalování 28,1 %, skládky 3,1 %).

Započítáváte do regionálních statistik „spalování“ jako způsob materiálové recyklace?

Ne, na spalování nenahlížíme jako na proces materiálové obnovy, a tak je do statistik spalování nezapočítáváme.

Podle mezinárodních statistik si Belgičané stojí velmi dobře, pokud jde o systém sběru a třídění komunálního odpadu. Jak motivujete obyvatele vesnic a měst k třídění odpadů?

Máme mix nástrojů a opatření, které činí sběr a třídění odpadů mnohem snadnější. Funguje u nás sběr domácích odpadů na principu „od dveří ke dveřím“, máme recyklační dvory, „bring banks“ kam lze donášet a odprodávat použité věci. Funguje u nás politika „znečišťovatel platí“, a také máme rozdělené tarify za sběr odpadu. To znamená, že ten kdo třídí velmi dobře, platí ve skutečnosti mnohem méně, než ti, kdo netřídí. A komunální odpad je vůbec jeden z nejdražších.

Na kolik frakcí obvykle odpad lidé přetřiďují? Neprodražuje příliš mnoho složek celý systém?

To se liší od města k městu, ale v zásadě rozlišujeme asi 17-18 kategorií. V každém městě ale mají trochu jiný systém, zaměřený na sběr a třídění jednotlivých proudů odpadu.

Dobře přetříděný odpad může být recyklován, a vydělat peníze. Typicky pak plastové láhve, kovy nebo textilie. Navíc souběžně s tím máme zavedený systém poplatků za provoz spaloven a ukládání odpadů na skládky, a to činí celý proces recyklace finančně zajímavější.

Každá evropská země má trochu odlišnou definici pro „komunální odpad“. Co do komunálního odpadu započítáváte ve Vlámsku?

Patří sem veškerý odpad sesbíraný na území města, a také domácí odpady, a samozřejmě také odpady z obchodů a provozoven. Do celkového množství se započítávají obaly a bioodpad. Vratné láhve do celkového úhrnu nezapočítáváme.

Myslíte si, že země s 11 miliony obyvateli a rozlohou 30 500 kilometrů čtverečních může vystačit jen s jedním přístupem k odpadovému hospodářství, anebo je tu prostor pro více alternativ?

Jednotlivé belgické regiony mají oddělenou odpadovou politiku. Ve Vlámsku může navíc potřebná rozhodnutí činit každé město zvlášť.

Co si myslíte o úrovni odpadového hospodářství v České republice?

Nevím o něm moc. Vím, že třídíte odpad méně selektivně, a relativně málo recyklujete. Myslím si ale, že stačí udělat jen pár kroků a správných rozhodnutí, a budete dosahovat podobných výsledků na poli recyklace, tak jako ve Vlámsku.

 

Mgr. Radomír Dohnal

„Jednotlivé belgické regiony mají oddělenou odpadovou politiku,“ vysvětluje Maarten de Groof.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *