Evropa se přiklání k jaderné energetice

Projekt na vytvoření celoevropské sítě významných organizací zabývajících se nakládáním s jaderným odpadem zahájila Evropská komise. Cílem projektu je zlepšit spolupráci v oblasti výzkumu likvidace jaderného odpadu. V jeho rámci bude spolupracovat sedm členských států EU (Belgie, Finsko, Francie,...

Projekt na vytvoření celoevropské sítě významných organizací zabývajících se nakládáním s jaderným odpadem zahájila Evropská komise.

Cílem projektu je zlepšit spolupráci v oblasti výzkumu likvidace jaderného odpadu. V jeho rámci bude spolupracovat sedm členských států EU (Belgie, Finsko, Francie, Německo, Španělsko, Švédsko a Velká Británie) a Švýcarsko v síti Net.Excel. Spolupráce by měla zkvalitnit výzkum v oblasti nakládání s jadernými odpady a účastníci budou koordinovat svá rozhodnutí.

Významnou složkou projektu je společný výzkum v podzemních laboratořích v Evropě, kde se řeší řada výzkumných úkolů v oblasti likvidace vyhořelého jaderného paliva a vysoce radioaktivního jaderného odpadu.

Snižování vnější závislosti

Rozjezd tohoto projektu souvisí s pozvolna narůstající akceptací jaderné energetiky, která je podle Fritse Bolkesteina, komisaře EU pro vnitřní obchod a zdanění, důležitým příspěvkem do dlouhodobých energetických potřeb regionu. „Paradoxem současné politiky je to, že jaderné energetice se nedostávají takové politické priority, které by si zasloužila. Místo toho se o ní debatuje na poli vysoké morálky a často neomluvitelných emocí,“ prohlásil nedávno Bolkestein.

Jaderná energetika umožňuje rozšířit „energetickou diverzitu“ tím, že poskytuje silný, stabilní a bezpečný zdroj, nezávislý na počasí a vnějších vlivech. To snižuje závislost států na vnějších dodávkách energetických zdrojů, které zejména v případě hlavního zdroje -ropy -pocházejí z poměrně nestabilních geopolitických oblastí. Dalším aspektem jsou nestálé ceny ropy a plynu, které významně ovlivňují celosvětové trhy.

Ochrana prostředí

Využívání jaderné energetiky významně přispívá k ochraně životního prostředí, zvláště v oblasti změny klimatu vlivem emisí skleníkových plynů.

Komisař Bolkestein uvedl, pokud budou používány pro výrobu energie hlavně ropa, plyn a uhlí, není celosvětově dosažitelné omezení produkce skleníkových plynů podle Kjótského protokolu. Klíčovým prvkem v budoucím systému zajištění dodávek elektřiny je tedy jaderná energie, která by měla být jedním ze základů dlouhodobé evropské energetické politiky.

Současnou poptávku po elektřině pokrývá ze 41 % ropa, 22 % plyn, 16 % uhlí, 15 % jádro a ze 6 % obnovitelné zdroje energie. Pokud nebude podporován rozvoj jaderné energetiky, do roku 2030 se podle prognóz změní rozložení na: 38 % ropa, 29 % plyn, 19 % pevná paliva, 8 % obnovitelné zdroje a pouze 6 % jádro.

Výroba energie z jádra zamezí v současnosti výrobě 312 mil. tun CO2 ročně, což je 7 % z celkového množství všech skleníkových plynů vypouštěných v EU nebo ekvivalentní množství emisí z přibližně 75 milionů aut.

Zásoby ropy a zemního plynu jsou omezené a vyhledávání nových nalezišť je velmi nákladné. V hůře přístupných oblastech rostou i náklady na těžbu, která je navíc stále přísněji regulována požadavky ochrany přírody. Z toho plyne logický požadavek snížení závislosti na ropě a tedy příklon k jiným zdrojům energie. Alternativní zdroje jsou sice v mnoha oblastech velmi přínosné a efektivní, ale nemohou se stát páteří velkých energetických systémů, které musejí být především stabilní.

Není však zároveň možno zavírat oči před existujícími problémy v oblasti jaderné energetiky, které musí být vyřešeny, ať je to nakládání s jadernými odpady nebo zajištění bezpečnosti.

Lepší úvěry

Zesilující podpora jaderné energetice se projevuje i ve finanční oblasti. Evropská komise povolila vyšší úvěrový strop pro agenturu Euratom v souvislosti s poskytováním půjček na zajištění jaderné bezpečnosti a odstavování jaderných zařízení v kandidátských zemích. Navrhuje zvýšení stropu z 4 mld. eur na 6 mld. eur. Půjčky Euratomu umožňují úvěry na projekty přispívající ke zvyšování míry bezpečnosti a účinnosti jaderných elektráren provozovaných nebo ve výstavbě v určených nečlenských zemích, včetně kandidátských. Byly rovněž navrženy úpravy kritérií úvěrové oprávněnosti, zejména v rámci procesu rozšiřování. Komise chce zajistit, aby evropské země, včetně kandidátských měly k úvěrovým možnostem stejný přístup a aby nedocházelo k diskriminaci ve způsobu, jímž se tyto záležitosti budou řešit v rozšířené Evropské unii.

-jhm –

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *