Ekonomika variant využití biologické složky komunálního odpadu

Hlavním cílem nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) není jen snížení jeho množství, ukládaného na skládky, ale i prevence vzniku odpadu pomocí jeho třídění přímo u zdroje, resp. domácího či komunitního kompostování.

Oddělený sběr BRKO a nakládání s tímto odpadem má přesahy nad rámec odpadové perspektivy. Jedním z nich je snížení emisí skleníkových plynů, které při skládkování vznikají. Studie uvádějí, že při využití domácího, resp. komunitního kompostování dojde k redukci emise skleníkových plynů o 34-50 % do roku 2025.

Dalším přesahem je pozitivní vliv kompostu, resp. digestátu na kvalitu půdy, která má (nejen v České republice) dlouhodobě klesající tendenci. Využití produktů nakládání s BRKO, jako jsou kompost a příslušné zbytky po zplyňování, představuje důležitý příspěvek k reprodukci humusu v půdě a přispívá k úspoře energeticky náročných syntetických minerálních hnojiv.

ZÁVAZEK SNÍŽENÍ BRKO

Česká republika má závazek snížit do roku 2020 skládkování BRKO o 65 % oproti roku 1995. Jako nákladově efektivní nástroj k dosažení tohoto cíle se nabízí podpora nákupu domácích kompostérů pro domácnosti, obnovení a zvýšení podpory pro komunální bioplynové stanice, zavedení povinnosti odděleného sběru BRKO, úprava dotačních schémat pro zemědělce s cílem zvýšení poptávky po organických hnojivech či variabilní nastavení poplatku za komunální odpad od občanů.

Nejdříve je však důležité posoudit socioekonomické důsledky fungování jednotlivých nástrojů pro klíčové skupiny (domácnosti, obce, firmy) a zároveň i provázanost v rámci systému. Podívejme se na ekonomiku dvou opatření, která jsou z ekonomického pohledu zajímavá a zároveň i široce uplatnitelná.

KOMUNÁLNÍ BIOPLYNOVÉ STANICE (BPS)

Počet bioplynových stanic pro energetické využití zemědělských plodin se v ČR blíží k hranici 500. V drtivé většině se však jedná o zemědělské bioplynové stanice (BPS), jejichž hlavní vstupní surovinou jsou kukuřice, oves či kejda.

V provozu je však i necelá desítka tzv. komunálních bioplynových stanic (např. BPS Vysoké Mýto či Žďár nad Sázavou), které se specializují na zpracování biologicky rozložitelného komunálního odpadu z odděleného sběru, a kromě toho i odpadu z restaurací, jídelen, obchodních řetězců nebo kalů z ČOV. Pro účely modelu je využita nejběžnější metoda tzv. mokré fermentace, jejíž výstupní digestát se může stát registrovaným hnojivem.

Systém vyšších výkupních cen pro nové bioplynové stanice byl sice pozastaven (podpora dosáhla v roce 2013 6,4 miliard korun), přesto jde o koncové technologie s vysokým potenciálem, které mohou řešit aktuální problematiku nakládání s BRKO, a jejich ekonomika je srovnatelná se zemědělskými BPS.

Investiční náklady na komunální BPS se dle literatury pohybují na úrovni 200-250 tisíc Kč na instalovanou KWel, u větších investičních projektů o výkonu větším než 500 KWel však náklady klesají na úroveň 170 000 Kč. V modelovém případě větší komunální BPS o výkonu 600 KWel tak budou celkové investiční náklady 103 milionu korun, díky státní podpoře však provozovatel hradí jen 60 % investičních nákladů. Spolu s náklady kapitálu (náklady dluhové služby či nutnost zhodnocení vlastního kapitálu) ve výši 4 % jsou celkové roční kapitálové náklady uvažované komunální BPS ve výši 5,469 milionu Kč.

Uvažovaná BPS má roční kapacitu 12 000 tun ročně. Běžná cena za zpracování 1 tuny BRO je stanovena na 300 Kč/t. Vedle BRKO zpracovává odpady ze supermarketů, jídelen či restaurací. Z důvodu zachování potřebného podílu sušiny je však nutné, aby 20 % sušiny tvořily zemědělské přebytky, jako nejlevnější lze využít slámu při ceně 500 Kč/t (viz tabulka). Z jedné tuny biologicky rozložitelných odpadů tak lze na výstupech získat 1409 Kč, při započtení platby za příjem BRO ve výši 300 Kč jsou celkové tržby 1709 Kč/t BRO.

Zatímco takzvané zemědělské BPS dokáží své náklady pokrýt z příjmů ze zvýhodněného prodeje elektřiny (4,11 Kč/kWh) a prodeje tepla, výkupní tarif pro elektřinu z komunálních BPS je nižší (3,55 Kč/kWh, skupina AF2), přičemž investiční i variabilní náklady jsou vyšší z důvodu menší homogenity zpracovávané suroviny. Komunální BPS tak potřebují pokrýt tento rozdíl příjmy z příjmu BRO. Obecně BPS často volí formu kombinace zeleného bonusu a prodeje elektřiny přímo spotřebiteli či obchodníkovi, tento způsob prodeje v minulém roce zajistil tržby okolo 4000 Kč/MWh, které jsou i v uvažované kalkulaci.

Vysoké variabilní náklady komunálních bioplynových stanic ve výši 13-15 milionů Kč však zvyšují celkové náklady natolik, že v českých podmínkách dosahují komunální bioplynové stanice lehké provozní ztráty (v řádu do 1500 Kč na instalovanou KWel ročně) či se nacházejí v bodě zvratu.

Zlepšení hospodářských výsledků komunálních BPS, a tím i jejich zatraktivnění pro další investory, je v principu možné několika způsoby: navýšením cen prodávaných výstupů (elektřina, teplo) či zvýšením příjmů za zpracování 1 t BRO. Modelové zpracování ekonomiky komunální BPS ukazuje, že v případě zachování příjmů za zpracování BRO na úrovni 300 Kč/t a při požadavku na nezáporné hospodaření komunálních BSP je nutné zvýšení výkupních cen elektřiny, a to na úroveň 4,235 Kč/kWh, resp. příslušná úprava zeleného bonusu.

Naopak při prodeji silové elektřiny za tržní cenu na úrovni 1300 Kč/MWh (tj. bez podpory ve formě výkupních cen) by bylo nutné dosáhnout platby za příjem BRO ve výši 1460 Kč/t. Teoretickou otázkou by mohla být minimální výše skládkovacího poplatku, při které producenti BRO upřednostní levnější komunální BPS před skládkováním. V praxi však není tato vazba plně funkční, neboť cena za zpracování BRO vzniká vyjednáváním. Původci odpadu ho již nyní dokážou komunálním BPS předávat za výrazně nižší cenu, než jsou náklady na skládkování či energetické využití.

Zároveň se ukazuje, že výkupní cena za zpracování BRO komunálními bioplynovými stanicemi by bez podpory výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů nebyla konkurenceschopná. Jelikož je ekonomika komunálních BPS srovnatelná s těmi zemědělskými, je spíše strategickou otázkou, zda má vyšší prioritu ekonomická stabilizace zemědělství či zpracování BRO a prevence snižování kvality půd.

DOTACE NA NÁKUP DOMÁCÍHO KOMPOSTÉRU

Domácí kompostování je efektivním způsobem snížení skládkování BRKO, navíc bez nutnosti svozu a následného zpracování koncovou technologií.

Podpora domácího kompostování je vhodná zejména pro rodinnou zástavbu, jejíž produkce BRKO z rostlinných zbytků domácností a zahrad občanů se odhaduje na 180 kg/os./rok. V sídlištní zástavbě vzniká přibližně jen 60-75 kg/os./rok BRKO tvořených zejména rostlinnými zbytky. Produkci BRKO u městské zeleně lze odhadnout na základě její plochy na 4,5-16 t/ha/rok (MŽP 2012) dle jejího charakteru (rozdílně u zahrad, parků či sportovišť).

Snížení produkce směsného komunálního odpadu při zavedení domácího kompostování v dané lokalitě se však v modelové smíšené zástavbě promítá pouze částečně, a to jako snížení produkce SKO o 12 % (ve městě Brumov-Bylnice bylo podle Hnutí Duha dosaženo snížení o 18 procent).

Podpora domácího kompostování v posledních letech probíhá zejména formou hromadných nákupů kompostérů obcemi a následných prodejů kompostérů občanům za zvýhodněnou cenu na úrovni 10-20 % běžné pořizovací ceny či jejich bezplatného předání. Pořizovací náklady na jeden domácí kompostér pro obec se pohybují na úrovni 1200-2500 Kč, po odečtení prodejní ceny se pak náklady pohybují okolo 1000-2000 Kč.

Při uvážení životnosti kompostéru v délce 10 let lze odhadnout jeho roční odpis částkou 100 korun. Průměrná domácnost v rodinné zástavbě o velikosti 2,6 členů produkuje 703,3 kg SKO/rok (při průměrné hodnotě 271 kg/os./rok SKO). Snížení produkce vlivem podpory domácího kompostování sníží produkci o průměrných 12 % na 618,9 kg/domácnost/rok. Jeden domácí kompostér tak v průměru sníží produkci SKO o 84,4 kg, což při průměrné ceně skládkování ve výši 1238 Kč/t SKO znamená roční úsporu ve výši 104,5 Kč. Tato částka odpovídá celkovým ročním nákladům a investice tedy není ztrátová. Pro doplnění uveďme, že snížení produkce SKO nebývá v případě domácích kompostérů natolik výrazné, aby bylo možné snížit frekvenci svozu SKO, a proto jsou náklady na svoz odpadů uvažovány jako konstantní i po zavedení domácích kompostérů v dané lokalitě.

Ekonomické parametry investice do domácích kompostérů zůstávají prakticky neměnné pro různě velké lokality. Na příkladu lokality s 1000 domácnostmi, které obývá 2600 občanů, tak lze předpokládat snížení SKO o 84 tun ročně při počáteční investici 1 mil. Kč, který bude ušetřen v průběhu 10 let na nižších platbách za zpracování menšího množství SKO.

Nejcitlivějšími proměnnými uvedeného výpočtu jsou pořizovací cena domácího kompostéru a míra snížení produkce SKO domácnosti při pořízení domácího kompostéru. Jejich vzájemný vztah je zachycen v grafu. Je z něj patrné, že investice do domácích kompostérů je plně návratná při vyšších cenách těchto zařízení pouze v případě, že s cenou narůstá míra snížení produkce SKO při pořízení kompostéru. V opačném případě musí nést část nákladů sama obec, anebo musí zdražit alternativní zpracování SKO, které zvyšuje úspory generované při snížení produkce SKO.

UPLATNĚNÍ PRO PRODUKTY

Zvýšení využití BRKO je možné, ale nahlížení na BRKO jen odpadářskou optikou je této snaze překážkou. Podpora tříděného sběru (nádobového, pytlového) bioodpadu a jeho využití v kompostárnách či bioplynových stanicích je významným krokem, ale nikoli krokem dostatečným. Z dlouhodobého hlediska je klíčová schopnost zaujmout odbytový sektor (marketing) tak, aby produkty procesu využití měly reálné uplatnění (např. na zemědělské půdě). V takovém případě už odpadová perspektiva nestačí, neboť využití bioodpadu se stává problémem celospolečenským.

Mgr. Ladislav Sobotka

Ing. et Ing. Stanislav Čurda, Ph.D.

Ing. Tomáš Chorazy, Ph.D.

IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s.

Příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu TAČR Beta TB010MZP061 „Podpora materiálového využití biologické složky komunálního odpadu jako náhrady neobnovitelných zdrojů a zlepšení kvality půdy“.

Výstupy BPS z 1 tuny biologicky rozložitelné složky

Kč/jednotku tržby z 1 t BRO (Kč)
Produkovaný bioplyn 146 Nm3 x x
Prodaná elektřina 0,317 MWh 4000 1267
Prodané teplo 1,133 GJ 125 142
Prodaný rekultiv. digestát 0,053 t 0 0
Prodaný kompost 0,297 t 0 0
Celkem 1409

Pozvánka na workshop

Podpora materiálového využití biologické složky komunálního odpadu jako náhrady neobnovitelných zdrojů a zlepšení kvality půdy

21. listopad 2014, 10 hod

Praha, budova MŽP (místnost č. 432)

Identifikace klíčových problémů aplikace kompostu do půdy a výsledky dotazníkového šetření

Identifikace odbytového sektoru kompostu, problémy a návrh jejich řešení

Modelové dopady implementace vybraných nástrojů na domácnosti, obce a soukromé subjekty

Formulace doporučení pro zvýšení aplikace kompostu do půdy

Přednášející: Ing. Jan Slavík, PhD, Ing. et. Ing. Stanislav Čurda, PhD, Ing. Tomáš Chorazy, PhD, Ing. Ladislav Sobotka

Přihlášky na adresu: slavik@ireas.czPozvánka na workshop

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *