Ekologická újma? Znovu a lépe!

Počátkem listopadu vydalo Ministerstvo životního prostředí upřesnění metodického pokynu k základnímu hodnocení rizik podle zákona č. 167/2008 Sb. Toto upřesnění má poměrně velké dopady na zpracování hodnocení rizik a také významně dotýká se i již zpracovaných hodnocení.

Snaha MŽP pomoci provozovatelům s povinností zhodnotit rizika vzniku ekologické újmy vydáváním metodických pokynů se v provozní praxi nesetkává s příliš kladným ohlasem. MŽP k problematice základního hodnocení vydalo v lednu 2012 metodický pokyn, který byl pro provozovatele rozhodně příznivější, než upřesnění pokynu vydané v listopadu letošního roku.

Podle MŽP byl metodický pokyn k základnímu hodnocení rizik ekologické újmy primárně vždy zamýšlen a určen pro samotné provozovatele (tj. zpracovatele základního hodnocení rizik, dále jen „ZHR“). Účelem pokynu mělo být provést zpracovatele ZHR formulářem pro hodnocení rizika ekologické újmy podle nařízení vlády č. 295/2011 Sb. do té míry, aby jej byl schopen vyplnit sám a nebylo tedy třeba z jeho strany zbytečného vynakládání finančních prostředků na zpracování ZHR konzultační firmou.


Podle mého názoru se tato snaha, jakkoliv chvályhodná, nestala realitou. Důvodem je patrně skutečnost, že autoři metodického pokynu nepožádali nestrannou osobu o vyplnění ZHR na několika modelových případech. Jinak by museli zcela jistě zjistit, že zpracování ZHR podle metodického pokynu stále není jednoznačnou záležitostí. A také by těžko mohli tvrdit, že nové znění metodického pokynu přineslo provozovatelům snížení jejich bodového ohodnocení. U většiny provozovatelů je to přesně naopak.

ZMĚNY V NOVÉM POKYNU

Ke změnám došlo zejména u výkladu provozních činnosti 10 (nakládání s nebezpečnými chemickými látkami), zásadní změna nastala u bodu č. 7 části B základního hodnocení. Dopady nového metodického pokynu jsou tak poměrně veliké a bude nutné přepracovat většinu stávajících ZHR (pokud tedy zpracovatel neignoroval původní metodický pokyn a ZHR zpracoval pouze podle nařízení vlády).

Hlavní změny:

Upřesnění definice činnosti 10: U provozní činnosti č. 10 se nakládáním s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi („CHLS“) rozumí jejich výroba, dovoz, vývoz, prodej, používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava. Provozní činnost musí být odvoditelná z konkrétního správního aktu (správního rozhodnutí, povolení či souhlasu) ke skladování nebezpečných chemických látek či směsí (kolaudační rozhodnutí/souhlas), z havarijního plánu, živnostenského oprávnění či z předmětu obchodní činnosti spočívající v nakládání s těmito látkami (např. výroba chemických látek apod.). Pokud tedy má provozovatel CHLS zmíněné v např. v havarijním plánu, tak má činnost 10! V MP (ani jinde) se nepíše, že činnost 10 se týká pouze CHLS s nebezpečnými vlastnostmi uvedenými v část B řádku 5. Znamená to, že pokud má provozovatel jakékoliv nebezpečné CHLS zmíněné v havarijním plánu (nebo má např. zkolaudovaný sklad chemických látek či živnost výroby CHLS), je nutné provést posouzení i činnosti 10.

Hodnotí-li se činnost 10, potom CHLS, které se v této činnosti budou hodnotit, se podle MP už znovu nehodnotí jako závadné látky v činnosti 9. V činnosti 9 se tak mají hodnotit pouze ostatní závadné látky např. nebezpečné odpady, hnojiva apod. Tato skutečnost je podle mého názoru v rozporu s nařízením vlády konkrétně s řádkem 6 části B, kde se mají hodnotit (všechny) závadné látky. Podle nového metodického pokynu se totiž všechny CHLS mají hodnotit pouze v řádku 5 u činnosti 10. Tím by většina CHLS vypadla z bodového ohodnocení. Pro naplnění nařízení vlády bude nutné hodnocení řešit tak, že CHLP s klasifikací uvedenou v řádku 5 se budou hodnotit v činnosti 10 a ostatní CHLP jako závadné látky v činnosti 9.

Zásadní změnou, významně ovlivňující dosud zpracované ZHR, je ovšem zpřísnění výkladu pro řádek 7 v části B. Tento řádek nově vyplňují kromě dosavadních činností 2, 13 a 15 také nově činnosti 4, 9, 10, 11, 12 a 14. A to tehdy, pokud mají nakládání s nebezpečnými odpady či vybranými výrobky zahrnuto v havarijním plánu. Řádek 7 se týká těchto „věcí“: nebezpečné odpady, odpady perzistentních organických znečišťujících látek a PCB, odpadní oleje, baterie a akumulátory, kaly z čistíren odpadních vod a další biologicky rozložitelné odpady, odpady z výroby oxidu titaničitého, odpady azbestu, autovraky, elektrická a elektronická zařízení. Bude-li mít provozovatel tyto „věci“ zahrnuty v havarijním plánu, musí si připočíst 5 bodů v řádku 7a za nebezpečné odpady, případně dalších 5 bodů v řádku 7b za vybrané odpady/výrobky.

Zde bych předpokládal, že metodický pokyn bude reagovat na chystanou novelu zákona o odpadech, která by měla zrušit souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady. Havarijní plán rozhodně nedává žádné oprávnění k nakládání s nebezpečnými odpady, protože řeší závadné látky jako celek podle vodního zákona. Chápu, že není možné předjímat změny zákona o odpadech, ale přímá vazba řádku 7 na havarijní plán je podle mě neoprávněná.

Další změnou v novém MP je u výjimky z hodnocení části B a C pro činnost 14. Byla zpřísněna pouze na zdroje, které mají topné médium plyn. Ostatní zdroje znečišťování ovzduší tedy musí povinně vyplnit část B, a pokud v ní získají nějaké body, i část C.

CHYBÍ KONTAKT S PRAXÍ

Rozhodně nelze MŽP upírat snahu pomoci provozovatelům s plněním povinností zákona o ekologické újmě. Ochotně a rychle odpovídají na případné dotazy z praxe. Nicméně je zřejmé, že úřadu chybí bližší spolupráce s provozní praxí. Kdyby MŽP návrh nového MP předalo k oponentuře aspoň častým tazatelům, mohli bychom mít prospěšnější dokument, který by skutečně sloužil přímo provozovatelům bez nutnosti poradenských firem.

Ještě poznámka ke článku Proti ekologické újmě je dobré se finančně zajistit, zveřejněném č. 11 časopisu Odpady. Není pravda, že všichni provozovatelé dotčených činností musí mít finanční zajištění. Nutnost finančního zajištění vyplyne až z výsledku základního hodnocení rizik (při výsledku nad 50 bodů a absenci EMS/EMAS).

 

Ing. Zdeněk Fildán
ENVI GROUP, s. r. o.

 

POVINNOST HODNOCENÍ RIZIK SE VZTAHUJE NA PROVOZOVATELE TĚCHTO ČINNOSTÍ

1. Provozování zařízení podléhající vydání integrovaného povolení,

2. provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů podléhajících souhlasu,

3. vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních podléhajících povolení,

4. čerpání znečištěných podzemních vod a jejich následné odvádění do vod povrchových nebo podzemních podléhající povolení,

5. odběr povrchových vod podléhající povolení,

6. odběr podzemních vod podléhající povolení,

7. čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následné vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie podléhající povolení,

8. vzdouvání nebo akumulace povrchových vod podléhající povolení,

9. zacházení se závadnými,

10. nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky,

11. přeprava nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků potrubím nebo v železniční, silniční, vodní vnitrozemské, letecké nebo námořní dopravě,

12. nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty,

13. přeshraniční přeprava odpadů do České republiky, z České republiky a přes Českou republiku,

14. provozování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší podléhajících povolení,

15. nakládání s těžebním odpadem,

16. provozování úložišť oxidu uhličitého podléhajících povolení.

 

CO MUSÍ UDĚLAT PROVOZOVATELÉ V DŮSLEDKU ZMĚN?

1) Posoudit, zda nově nemají činnost 10. Pokud ano, tak ji musí samostatně vyhodnotit.

2) U činností 4, 9, 10, 11, 12 a 14 si znovu prověřit hodnocení řádku 7 podle nového MP.

3) U činnosti 14, pokud se nejedná o spalovací zdroj na plyn, doplnit část B a C.

Pod povinnost hodnocení ekologické újmy spadají zařízení k využívání a odstraňován odpadů, podléhající souhlasu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *