Dva pohledy na stejnou věc

Dvě holandské firmy - jedna působící v regionu, druhá ve velkoměstě. Do jaké míry jsou jejich pohledy na odpadové hospodářství podobné?

Afvalservice West Gemeente Amsterdam (AWGA)

AWGA poskytuje od roku 2007 kompletní servis svozu odpadů pro jednu ze sedmi městských čtvrtí hlavního města. Z toho vyplývá i její bližší spe-cializace na „domácí“ odpad a sběr tříděného komunálního odpadu odhazovaného do kontejnerů. Zajišťují ve čtvrti se 125 000 obyvateli (Amsterodam West) údržbu a provoz 10 000 odpadkových košů na separovaný odpad, umístěných na ulicích, a jednou tolik větších kontejnerů situovaných za obchody a nákupními centry. Navíc se podílejí i na provozu centrální městské spalovny a bioplynové stanice. Spravují rovněž flotilu 80 vozů (30 přímo pro tuto čtvrť, 11 pro okrajové části města, zbytek jsou vozy technických služeb). Za (AWGA) hovoří Drs. Gerard Wiggers.

Jaké jsou vaše hlavní zdroje financování?

AWGA je na první zdání zvláštním modelem společnosti. V zásadě se jedná o organizaci, která není řízena městem, a její financování vychází z nadačního principu, ale současně také z poplatků obyvatel (350 euro za obytný dům ročně). Veškerý zisk musí zpětně investovat do zlepšování efektivity svého provozu a inovací technologických postupů. Dozorčí rada složená ze tří kontrolorů dohlíží na to, aby generované finance nekončily jako odměny manažerů, ale tam, kde jsou skutečně zapotřebí.“

Jak a proč třídíte odpad?

Klidně počítejme – za tunu separovaného skla dostaneme 53 euro a ročně sesbíráme na 2700 tun. Papír přijde na 90 euro za tunu, a proto nás zajímá mnohem víc. Jistě, nejatraktivnější jsou plasty, které můžeme odprodat za 445 euro, jenže poměr jejich objemu a váhy z nich nedělá příliš atraktivní materiál. Proto zatím v naší čtvrti provozujeme jen 180 speciálních podzemních kontejnerů, určených pro plasty. To všechno nám prozatím komplikuje dosažení většího podílu recyklace. Naším hlavním záměrem je tedy obchod.

Jaké míry úspěšnosti dosahujete při recyklaci?

Celé město Amsterodam dosahuje v podstatě jen 15 %. Je to ale problém všech velkých měst, z nichž nejlépe si stojí Utrecht s 25 %. Je to ale jen o práci s čísly – jde o to, že se odpad netřídí a nerecykluje přímo u zdroje, případně u nás, ale že jej ke zpracování odesíláme, či spíše odprodáváme někam jinam.“

Jaký je váš názor na separaci odpadů?

Je to pochopitelně cesta jak generovat další finance. Můžeme ho totiž odprodat zpracovatelským firmám za větší peníze, než za kolik bychom jej odprodali spalovně.

De Meerlanden (DeM)

De Meerlanden (DeM) je veřejnou firmou zaměřenou na sběr komunálních odpadů v několika holandských okresech. Zaměstnává na 250 zaměstnanců (z toho 100 se sníženou pracovní schopností). Celoročně sváží a třídí odpad od přibližně 100 000 domácností a 4000 firem. Disponují flotilou 140 vozů, poháněných biopalivy. Mezi vedlejší aktivity společnosti patří „udržování čistoty veřejných prostor“, a stará se tedy o čištění ulic, udržování městské zeleně, odchyt toulavých psů a odhrnování sněhu z komunikací v zimě. Její roční obrat je 45 milionů euro. Na naše otázky odpovídala Angeline Kierkels.

Jaké jsou vaše hlavní zdroje financování?

Naším hlavním zdrojem příjmů jsou poplatky za svoz a třídění odpadů, které vybírají jednotlivé obce od svých obyvatel. Převážně z nich financujeme svou činnost. A když někde třídí lépe, snažíme se je motivovat snížením těchto poplatků.

Jak a proč třídíte odpad?

Máme automatickou přetřiďovací linku pro běžný komunální odpad, velkoobjemový odpad (nábytek, elektroniku, stavebniny) třídíme odděleně. Jednotlivé vyseparované složky, v závislosti na jejich kvalitě, odprodáváme zpět konkrétním výrobním společnostem. Naším hlavním krédem je trojice pojmů „reduce/re-use/recycle“.

Díky tomu, že se soustředíme na komunální odpad, jehož 31 % vytváří bioodpad, rozhodli jsme se jej dále zpracovávat. Zvolili jsme model „waste-to-energy“. Bioodpad je pro nás nyní zdrojem energie, kterou vyhříváme naše skleníky, ohříváme vodu, vyrábíme z něj bioplyn a elektřinu, vytápíme několik stovek domácností.

Jaké míry úspěšnosti dosahujete při recyklaci?

Při recyklaci odpadů dosahuje společnost De Meerlanden úspěšnost 61 %. Pochopitelně, některé složky odpadu jsou pro nás více atraktivní, a více se na ně soustředíme. Starý nábytek a stavebniny po drcení od nás putují zpět do stavebnictví, je s tím ale víc práce, než kolik je pro nás zajímavé. Oproti tomu šatstvo a textilie jdou rychle na odbyt, a nemáme problém s tím, že by nám dlouho blokovaly místa v kontejnerech. Prozatím nejlepší je pro nás bioodpad.

Jaký je váš názor na separaci odpadů?

Jde to dělat i lépe. Ale za současných podmínek jsme v podstatě rádi za stav, který panuje. Na rozdíl od naší konkurence, kolegů z velkých měst, se snažíme neklást tak velký důraz na domácí třídění odpadů, a dáváme přednost rozumné mechanické separaci. Pro nás je technicky ideálním řešením komunitní kontejner na každé ulici, i když se nebráníme ani variantě sběru odpadů od dveří ke dveřím. Osobně zatím preferujeme kombinaci obou přístupů.

„Veškerý zisk musíme zpětně investovat do zlepšování efektivity svého provozu a inovací technologických postupů,“ říká Drs. Gerard Wiggers, AWGA.

„Bioodpad je pro nás nyní zdrojem energie, kterou vyhříváme naše skleníky, ohříváme vodu, vyrábíme z něj bioplyn, vyrábíme elektřinu a vytápíme několik stovek domácností,“ vypočítává Angeline Kierkels ze společnosti De Meerlanden.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *