Autor
Kategorie:
Praxe

Díky odsíření jsou hodnoty sulfanu pod limitem

Společnost ArcelorMittal Ostrava dokončila odsíření koksovny za 226 milionů korun. Ročně sníží emise oxidu siřičitého ze spalování koksárenského plynu o 40 %.

Na koksovně uvedla do provozu sirovodíkovou pračku a strojní chlazení v celkové hodnotě 226 milionů korun. Technická novinka podstoupila dvoutýdenní garanční test. Zkoušky prokázaly snížení obsahu sulfanu ve vyčištěném koksárenském plynu dokonce pod spodní hranici budoucího evropského limitu 300 až 1000 mg/m3. Díky čistšímu plynu, který se dále využívá v podniku jako palivo, sníží huť své roční emise SO2 o více než 200 tun.

Investici ArcelorMittal Ostrava realizovala v průběhu posledních dvou let, aniž by došlo k omezení výroby koksu či zvýšení vlivu na životní prostředí. Z důvodu zachování výroby byla výstavba zařízení rozdělena do dvou etap. Nejprve huť navýšila chladicí kapacitu čištění koksárenského plynu, a poté vyměnila sirovodíkovou pračku za větší a efektivnější a nainstalovala strojní chlazení. Druhá etapa byla dokončena během pouhých sedmi měsíců.

Investiční akci se podařilo dokončit již v srpnu, v následujících měsících proběhl zkušební provoz včetně závěrečné garanční zkoušky, která ověřila vyšší efektivitu čistění koksárenského plynu i jeho chlazení. „Autorizovaná společnost provedla při supervizi našich odborníků zkoušky, které potvrdily plnou funkčnost a účinnost nového zařízení na odsíření koksárenského plynu,“ říká Václav Habura, ředitel závodu koksovna v ArcelorMittal Ostrava.

„Naměřené hodnoty obsahu sulfanu jsou dokonce pod spodní hodnotou limitů daných tzv. nejlepšími dostupnými technikami, které vstoupí v EU v platnost v roce 2016, a která činí 300 mg/m3,“ vysvětluje pozitivní dopad pro životní prostředí Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí ArcelorMittal Ostrava. Investice se projeví nižšími emisemi oxidu siřičitého, který vzniká při spalování koksárenského plynu.

Huť koksárenský plyn využívá ve většině podniku jako palivo, například pro otop koksárenských baterií, ohřev proudícího vzduchu na vysokých pecích, v kotlích své energetiky či na válcovací trati. Zde všude se vyčištěný koksárenský plyn spaluje a díky sníženému obsahu síry z něj bude do ovzduší unikat daleko méně oxidu siřičitého. Průměrné roční emise SO2 ze spalování koksárenského plynu klesnou o 200 tun, tedy o 40 %.

Huť ročně vyrobí přibližně 1,2 mil. tun koksu a je největším producentem koksu u nás (na snímku sirovodíková pračka).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *