Dánsko: Waste is Not a Waste

Dánsko má s Českou republikou v oblasti nakládání s odpady podobný historický výchozí bod. V obou zemích byla první spalovna komunálního odpadu postavena před více než sto lety (u nás to bylo v Brně roku 1905). Tím však podobnosti končí.

Dnes je stav odpadového hospodářství v obou zemích diametrálně odlišný. Na semináři k dánským zkušenostem, který proběhl v Senátu, k tomu hovořil Anders Hasselager z dánského Ministerstva pro otázky klimatu a energetiky.

Východiskem pro změnu energetické politiky byla podle Anderse Hasselagera první ropná krize v letech 1973-74. Dánsko v té době z 99 % záviselo na ropě dovážené ze Středního východu. Otřes z nedostatku ropy vyústil v rozhodnutí směřovat k energetické nezávislosti. Řešením byla těžba ropy a plynu v Severním moři (dnes je Dánsko čistým exportérem energie), dále plánování výroby a spotřeby energie a její úspory a využití alternativních zdrojů energie, mezi nimi i odpadů.


„Do roku 2050 chceme být nezávislí na fosilních palivech,“ říká Hasselager. „Zajímavé je, že nově zvolené vlády již po čtyřicet let drží tento trend a nemění ho,“ poznamenává.

Dalším z nástrojů k dosažení soběstačnosti je decentralizace výroby energie. V Dánsku jsou rozšířeny soustavy dálkového vytápění. V polovině 80. let zde pracovalo patnáct velkých centrálních zařízení. Do roku 2011 přibylo po celé zemi téměř 700 menších lokálních zařízení (plynových, kogeneračních atd.). „Země je rozdělena na zóny, kde si municipality samy určují, jak se tam bude topit. Jsme v tom přísní. Pokud si chcete v dané zóně vybudovat dům nebo provozovnu, musíte se připojit na systém, který je tam zaveden,“ vysvětluje Hasselager. Na dvě stě zařízení používá jako palivo dřevo nebo slámu, dalších 15 kogeneračních jednotek se buduje. Bioplyn využívá 150 zařízení (20 zařízení na skládkový bioplyn, 70 jednotek zpracovává kaly, 75 kejdu a odpady z živočišné výroby).

VYUŽITÍ ODPADŮ

Zákaz skládkování komunálního odpadu, který je možno energeticky využít, platí v Dánsku od roku 1997. „Po tomto roce jsme začali budovat zařízení na energetické využití odpadů,“ vysvětluje Hasselager. „V roce 2011 jsme dosáhli rovnováhy mezi objemem odpadu a kapacitami spaloven.“ V současnosti je v Dánsku vybudováno 30 spaloven KO, v provozu je jich pouze 28, protože pro dvě již není dostatek odpadu. Kapacita spaloven se pohybuje 12-520 tisíc tun odpadů za rok. Celkem zpracují spalovny v Dánsku 3,7 mil. tun za rok a pokrývají dvacet procent spotřeby tepla v zemi a pět procent spotřeby elektřiny.

„Energii získáváme z prakticky nekonečného proudu odpadů, přičemž téměř polovina komunálního odpadu je tvořena biologicky rozložitelnými materiály. Odpady jsou proto z poloviny obnovitelným zdrojem,“ upozorňuje Hasselager.

Navzdory vysokému počtu spaloven v Dánsku nezanedbávají recyklaci. Dlouhou a dobrou zkušenost mají s recyklačními dvory, které jsou vybudovány vždy co nejblíže zástavby. „Základem úspěchu je vytvoření koherentního systému pro management, plánovaní i řízení nakládání s odpady a jasné rozdělení rolí, kompetencí a zodpovědnosti mezi jednotlivé hráče systému nakládání s odpady,“ dodává na závěr Anders Hasselager.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *