Další odpadová společnost se vymezila vůči skládkařům

Společnost Nehlsen Třinec, s. r. o.,z německého odpadového koncernu NEHLSEN se připojila k platformě VIZE 2024 a stává se tak další společností ze segmentu odpadového hospodářství, které se vymezují vůči aktivitám skládkařských společností sdružených v ČAOH.

Skupiny SUEZ, VEOLIA ani NEHLSEN nejsou členy České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) a vymezují se vůči aktivitám skládkařských společností sdružených v ČAOH, které podle všeho usilují o zachování skládkování ve stávající podobě. Naopak prostřednictvím VIZE 2024 prosazují SITA, NEHLSEN a VEOLIA myšlenku důsledné recyklace a zavedení oběhového hospodářství v ČR. Podporují přijetí návrhu zákona o odpadech a spatřují v něm cestu k ukončení ukládání surovin na skládky a zahájení skutečné recyklace a využívání těchto surovin.
„Nejde nám o udržení statu quo v podobě ukládání využitelných surovin na skládky, ale o posun ke skutečné recyklaci a modernímu oběhovému hospodářství,“ dokládá ve svém vyjádření generální ředitel SITA CZ ze skupiny SUEZ Zdeněk Horsák. Podobně komentuje situaci Milan Chromík ze skupiny Veolia: „Na odpadovém trhu se po dlouhých letech konečně začíná něco dít. Stav, kdy se pod různými záminkami vše jen skládkuje, je nadále neudržitelný. To si konečně začínají uvědomovat velké průmyslové podniky, malý a střední byznys a už i města a obce. Jediný, kdo si to zatím uvědomit nechce, je ČAOH v čele s jejím mluvčím Petrem Havelkou. Je tomu tak proto, že přinejmenším v komunálních odpadech zastupuje především skládkové společnosti s ohromnými volnými kapacitami na svých skládkách. Skládkování menšího množství odpadu by prodloužilo návratnost jejich podnikání.“*

Komentáře ke článku 4

  • Milan Karmazín

    Všichni křičí po zákazu skládkování a zvýšení míry recyklace. Tak se ptám, jak můžeme více recyklovat bez kvalitních kapacit zařízení na separaci KO odpadů. Domnívám se, že současný návrh zákona o odpadech tuto problematiku vůbec neřeší. Zájem o kvalitní druhotné suroviny je velký, ale pokud pouze vyměníme spalovny za skládky, tak žádnou surovinu nezískáme.

    Viděl bych cestu postupného zákazu skládkování a spalování materiálově využitelných složek komunálních odpadů. Do jisté míry chápu některé reakce skládkařů, neboť co nepůjde na skládku půjde do spalovny a v obou případech se jedná o lukrativní byznys. Myslím si že, výstavba megaspaloven může být do budoucna velký problém, stačí se zajet podívat a poptat za naše hranice.
    Skládkování bychom měli omezit na minimum a začít se věnovat smyslu třídění odpadu a získávání druhotných surovin, ale nemohu podpořit silné lobby zástupců ZEVO, neboť oni také potřebují surovinu, aby mohli vyrábět teplo nebo energii. Takže recyklační a zpracovatelský průmysl na tom bude zřejmě beze změn.

    Milan Karmazín, výkonný ředitel
    Agentura pro recyklaci a využití odpadu (ASRVO), z.s.

    • Jarmila Šťastná

      Máte naprostou pravdu, že bez kvalitních zařízení se recyklace KO dělat nedá. Recyklační zařízení jsou záležitostí investic soukromých investorů. Pokud si spočítají, že se jim to nevyplatí, nic stavět nebudou. Zvýšení poplatků za skládkování + perspektiva zákazu skládkování nevyužitelného odpadu je podle mě způsob, jak nastavit prostředí tak, aby se investice v této oblasti vyplácely. V současnosti je většina těchto zařízení stavěna s dotací, což je ekonomicky špatně.
      EU požaduje ve svých směrnicích zvyšování recyklace, a tato čísla musíme splnit, jinak máme problém v podobě infringementu atd. Takže není úplně pravda, že to, co jde dnes do skládek, půjde do spaloven. POdle Unie musíme třídit mnohem víc, než dnes, a ten ZBYTEK by měl jít do spalovny. Už jsme psala v horním příspěvku, že třídění za určitou mez nemá žádný smysl, protože smyslem třídění je získat surovinu pro průmysl, a ta musí být kvalitní a ekonomicky dostupná.
      A ještě ohledně termínu: MEGASPALOVNY. Nejnižší ekonomická kapacita klasické roštové spalovny je 100 tisíc tun KO ročně. Pod to se to nevyplácí a nemá smysl ji stavět. Ve světě jsou běžné spalovny s kapacitou 300 tisíc tun.
      Menší spalovny (20-30 tisíc tun) potřebují úpravu odpadu na palivo a jsou provozně o mnoho dražší.

  • Karel Brázda

    Výše jmenované společnosti zajisté vlastní nebo plánují výstavbu ZEVO. Jsem zvědav jak budeme recyklovat, když nebudeme třídit, myslí tím komunální odpady. Mluvíme stále dokola o zvýšení sklizně, ale nemáme ještě ani zaseto. Tento článek je psán jedním směrem…

    • Jarmila Šťastná

      Ano, tento článek je psán jedním směrem, neboť jej zveřejnila VIZE 2024 a my jej jen přetiskujeme.
      I se ZEVO budeme třídit a recyklovat, protože ZEVO rozhodně žádným způsobem recyklaci neomezují, ani neruší. ZEVO využívá ten podíl komunálních odpadů, který recyklovat nelze. Takového odpadu je i při důkladné recyklaci stále dost a v Česku se nyní dává naprosto bez užitku na skládky (a z těch uniká metan – skleníkový plyn). V ZEVO se z tohoto zbytkového odpadu aspoň získá elektřina a teplo.
      A dodávám: třídění se nedělá kvůli třídění, ale kvůli tomu, aby se získaly druhotné suroviny. Proto má smysl jen takové třídění, které poskytne kvalitní druhotné suroviny, o které má zájem průmysl. Třídit jen proto, abychom třídili, nemá smysl a stojí to zbytečné (a velké) peníze. Tento fakt různé nátlakové organizace při svým kampaních poněkud pomíjejí. Nevěřte těm, kteří říkají, že hlavně musíme třídit, třídit a třídit. Ano musíme třídit, ale jen to, co se dá dobře průmyslově zpracovat a využít. Odpady, které takto využít nejdou, je lepší spálit a využít aspoň jejich energii.
      Jarmila Šťastná
      šéfredaktorka časopisu Odpady

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *