Co pohání průmyslovou ekologii?

Odborníci mají jasno - nejsou to vyhlášky a nařízení vlád, ale jednoznačně ekonomický zisk. Benefity vyplývající z ekologických opatření jsou "in", protože přinášejí úspory a usnadnění výrobního procesu.

Přímá nařízení a regulační opatření k průmyslové ekologii sice patří, ale zdaleka nejsou hlavní hybnou silou režimu změn. Státní politika ekologizace provozů přispívá spíše nepřímou formou jednotlivých iniciativ, ať už jde o snižování produkce odpadů či omezení míry znečištění ovzduší.

Po celém světě došlo za poslední léta k výraznému, nutno říci pozitivnímu posunu, pokud jde o vztah k životnímu prostředí. Snaha o omezení spotřeby primárních surovin a jejich nahrazení zdroji recyklovaného původu, tlak na širší využití meziproduktů výroby a získávání energie z odpadů, společně se snížením vlastní produkce emisí a odpadních vod – to vše dnes berou velké podniky jako samozřejmost.


DVA KONCEPTY

Poněkud mimo prosazovaná opatření v oblasti udržitelné spotřeby a produkce (Sustainable Consumption and Production, SCP) stojí dva koncepty průmyslové ekologie – „průmyslová symbióza“ a „eko-industriální parky“. V prvním případě se jedná o organizace sdílející služby a zdroje, ve druhém pak sdružení místních firem i obcí k vzájemné směně energií, vody, meziproduktů výroby a vedlejších produktů či odpadů. Ačkoliv nejsou tyto prvky průmyslové ekologie výslovně zahrnuty ve strategii SCP, jsou rozšířené a populární. Klíčem k jejich prosazení nebyla politická nařízení, ale ekonomická poptávka po úsporách. Firmy snižují své náklady pomocí odběru surovin, které „sousedské“ firmy při výrobním procesu nevyužijí. Tím ušetří náklady na dopravu a často nakupují za nižší ceny než tržní.

VĚTŠÍ ZÁJEM JE V ASII

Nařízení EU se dosud soustředí spíše na činnosti na úrovni produktu, přesto některé členské země, například Velká Británie a Nizozemí, už rozjely svůj vlastní systém provázanosti a symbiózy jednotlivých výrobních podniků. Není bez zajímavosti, že model eko-industriálních parků má v dnešním světě mnohem větší ohlas na Dálném východě nebo v Číně. Hezký případ zavádění nového přístupu také poskytly velké papírny ve Finsku. Nebyly zde uplatněny žádné politické nástroje, ale tvorba propojeného průmyslového parku několika firem přinesla úspory v oblasti energií, spotřeby paliv, a tím i nemalý ekonomický zisk.

Evropská strategie zaměřená na udržitelnou spotřebu a produkci tyto dva koncepty prozatím plně nepodporuje, což je možná škoda. Je to prostor pro ekonomicky příznivou změnu. Pokud by vlády například začaly motivovat formou odměn a daňových úlev výrobní podniky k dalšímu využívání odpadních vod nebo odpadního tepla, mohlo by se to dále odrazit na ekologické konkurenceschopnosti těchto firem, ať už formou zisku ekoznaček, nebo eko-designu produktů.

 

Zdroj: server ec.europa.eu/environment

Provázanost výrobních podniků skýtá možnosti pro ekonomicky příznivou změnu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *