Autor
Kategorie:
Praxe

Co nás naučila Fukušima

Události v jaderné elektrárně Fukušima měly velký dopad na veřejné mínění a jeho postoj k jaderným elektrárnám. V červnu se sešla ve Vídni ministerská konference MAAE o jaderné bezpečnosti, kde John Ritch, generální ředitel Světové jaderné asociace (WNA), hovořil o širším významu těchto událostí. Z jeho přednášky vyjímáme:

V minulém desetiletí se desítky národů z důvodů energetické nezávislosti, zdraví lidstva a ekologické odpovědnosti rozhodly, že jaderná energetika musí ve 21. století hrát ústřední roli v jejich národních energetických strategiích. Za těchto okolností nás katastrofa ve Fukušimě nutí klást si tři otázky:

Jak jsme se poučili z této události?

Jak by měli reagovat správci jaderné energetiky – ve vládě a průmyslu?


Změnila Fukušima významně perspektivu světové expanze v jaderné energetice?

POTVRZENÍ ZNÁMÝCH PRAVD

Fukušima zejména v potvrdila pravdy, které jsme již znali – o jaderné technologii a tom, jak ji vnímá veřejnost.

Nevyhnutelnost jaderných událostí. Za prvé a prostě řečeno, jaderné havárie se stávají. I když se snažíme o dokonalé řízení jaderných zařízení, nikdy nemůžeme mít jistotu, že budeme úspěšní absolutně. Nemůžeme ani očekávat, že veřejnost bude věřit, že tomu tak bude. Musíme připustit, že lidé dělají chyby jako jednotlivci i kolektivně.

Momentálně se stále většina lidí domnívá, že jaderná energie má malou pravděpodobnost nehod, ale s velkým počtem úmrtí. Naším cílem musí být vysvětlit veřejnosti, že i nejhorší případy jaderných událostí mají nejen vysoce malou pravděpodobnost, ale také stále méně významné následky vzhledem k tomu, jak se dále vyvíjí jaderná technologie.

Univerzální nutnost spolehlivého záložního systému chlazení. Každý jaderný reaktor vyžaduje spolehlivé chlazení po odstavení. Některé moderní projekty reaktorů toho brzy dosáhnou pomocí přirozeného fyzikálního principu proudění. Ale v současnosti vyžaduje odvod tepla po odstavení reaktoru vnější napájení. Záložní systémy chlazení jsou důležitým nejaderným aspektem jaderné technologie a Fukušima nám nesmazatelně vštípila, jak významná je tato funkce pro bezpečnost a budoucnost jaderné energetiky.

Základní bezpečnost jaderné energie. Navzdory rozšířenému opačnému dojmu, Fukušima potvrdila základní bezpečnost jaderné energie. Přestože došlo k významným únikům radioaktivních látek, lze rozumně předpokládat, že důsledkem Fukušimy nebude ani jedna smrtelná nehoda vlivem ozáření. Kromě Černobylu nemá WNA záznamy o jediném úmrtí způsobeném ozářením, k němuž by došlo v celé historii jaderné energetiky, trvající zhruba 14 500 reaktorových let výroby jaderné elektřiny přibližně ve 30 zemích světa.

Mediální šílenství je dnešní norma. Sdělovací prostředky a zpravodajství dnešní doby spíše inklinují k šílenství a panice, než k vyváženosti při informování o jakékoli události, která se týká jaderné energie. Musíme očekávat, že tato tendence bude dále přetrvávat, pokud se nám nepodaří jadernou energetiku odmytologizovat.

Slabá podpora tam, kde je jaderná energie ideologický problém. V několika technologicky vyspělých evropských zemích má jaderná energie velmi slabou podporu. Zvláště pozoruhodné je Německo jako vedoucí ekonomická síla Evropy. Ve jménu ekologie začnou nyní Němci pálit více hnědého a černého uhlí i plynu, a přitom se vrátí, bude-li to třeba, k dovozu jaderné energie. Protože se německá vláda uchyluje do mlhavého oparu fantazie o budoucím potenciálu obnovitelných zdrojů, lze se rozumně ptát, jak chce Německo realisticky plnit svoje ekologické závazky vůči partnerům v EU a ve světě.

Pevná podpora v mnoha klíčových zemích. Na druhé straně je realitou politická podpora jaderné energie ve většině zemí, které ji v současnosti využívají.

Nedostatečné porozumění veřejnosti. Veřejné chápání jaderné energie zůstává v mnoha zemích slabé a snadno náchylné k chybným představám. Společný pocit v zemích po celém světě, že přírodní katastrofa v Japonsku byla spojená s katastrofou způsobenou člověkem, oslabil veřejnou důvěru v jadernou energii. Opět jsme se přesvědčili, že „radiace“ patří mezi nejúdernější a nejemotivnější slova v jakémkoli jazyce.

Trvalá síla mýtu o Černobylu. Ten zůstává hlavním žurnalistickým odkazem s ohledem na vnímané nebezpečí jaderné energie. Málo lidí chápe, že černobylský reaktor má jen malou souvislost s jakýmkoli reaktorem, který je nyní v provozu. Skutečné, vědecky analyzované důsledky Černobylu se drasticky liší od dojmů veřejnosti.

Prvořadá je ekonomika jaderné energetiky. Pro budoucnost jaderné energie zůstává rozhodující její ekonomika. Je dobře známo, že ve srovnání s jinými významnými energetickými technologiemi je jaderná technologie náročná na vybudování, ale levná na provoz. V minulém desetiletí jsme sledovali boj průmyslu o omezení investičních nákladů ve chvíli, kdy se odvážil budovat další generaci reaktorů. V této souvislosti je nesmírně důležité, aby opatření požadovaná dozornými orgány v reakci na události ve Fukušimě měla prokazatelný přínos plynoucí ze zvýšených nákladů.

 

Redakčně kráceno. Plné znění textu naleznete na www.csvts.cz/cns/news11/ritch11c.pdf

Pohled na zničené reaktory elektrárny Fukušima.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *