Čína si buduje "Zelený plot"

Po dlouhých dvacet let fungovala zavedená praxe, která nyní možná přivede odpadové hospodářství USA do velkých problémů. Evropu v blízké době možná čeká něco podobného.

Spojené státy americké se naučily vyvážet do Číny odpadní materiál s vysokým recyklačním potenciálem (papír, šrot, plasty), namísto aby jej zpracovávaly na svém území. Počátkem února 2013 však asijský kolos vypověděl v rámci iniciativy Green Fence (Zelený plot) další spoluúčast na tomto počínání. Rázem tak musí americké společnosti, které se dosud zabývaly odpadovým hospodářstvím, počítat v úplně jiných číslech.

Statistika sdružení ISRI (The Institute of Scrap Recycling Industries) vyčíslila, že v roce 2012 Američané sesbírali na 52,8 milionů tun šrotu, a celých 23 milionů tun vyvezli mimo své území. Přitom 15,8 milionů tun skončilo právě v Číně. „Čínská politika Zeleného plotu je svým způsobem pochopitelná. Snaží se zamezit pozvolné kontaminaci vlastní země zahraničním odpadem. Jenže tím je naše dosavadní představa o ziskovosti recyklace konfrontována s globální změnou na trhu, kterou rozhodně nemáme pod svou kontrolou,“ říká se v materiálu ISRI.

CO JE VÝNOSNĚJŠÍ

Recyklačním společnostem v USA totiž vyjde mnohem levněji některé druhy odpadů odeslat ke zpracování jinam, respektive je uložit na skládku, než se podílet na jejich účelném přepracování. Existují pochopitelně „výnosné“ odpady, jako hliník využívaný na výrobu nápojových plechovek. Jeho recyklace není náročná a znásobení zisku po odprodání výrobcům je okamžité. Na opačné straně z hlediska ekonomické výnosnosti stojí sklo. Jeho recyklace už nic hodnotnějšího sekundárnímu výrobci nepřinese. Cena zůstává zachována, a přitom náklady na provoz linky třídící a zpracovávající sklo nejsou právě malé.

Otázky, které si v současnosti manažeři amerických recyklačních společností kladou, jsou „Má recyklace materiálu pořád ještě nějakou jinou hodnotu, než přínos životnímu prostředí? Je to pořád ještě finančně výnosný byznys?“ Jednotlivé komodity na recyklačním trhu totiž vykazují velmi divoké fluktuace, a meziměsíční skoky v deklarovaných cenách se pohybují mezi 20-30 %. Takové nejisté klima pochopitelně manažerům nesvědčí. Jednak musí neustále bojovat o vlastní prostor k existenci, a podílet se na zajištění svozu odpadu, jeho třídění a následné recyklaci, ale současně jsou stále stavěni před nové výzvy.

NEZBYTNOST NAJÍT NOVÉ TRHY

Proměnlivé ceny recyklovaných materiálů a nemožnost zbavit se ekonomicky nevýnosného odpadu v Číně se totiž promítá do nárazového zvýšení cen služeb. Určité řešení se nabízí ve vývoji nových technologií a inovačních opatřeních, ale zdá se, že před nedávnem ještě neporazitelní králové trhu s odpady jsou teď s rozumem v koncích. Kromě tvrzení, že posledních deset měsíců zažívají novou krizi, se však na dalším postupu nejsou schopni domluvit.

ReCommunity Recycling například soudí, že: „Hodnotu recyklovaných materiálů může navýšit jen jejich prodej na domácím trhu. Proto bude nezbytné nalézt nové trhy pro tyto komodity.“ Jenže to bude chtít čas a pravděpodobně také nějakou formu státní podpory. S tím v zásadě souhlasí i Charlie Appleby, ředitel společnosti ADS Inc. „My nepotřebujeme více odpadu, my jsme přece ti, kdo jej uklízejí. Podstatné pro nás je, že s podporou od státu můžeme konečně zajistit stabilní ceny pro naše klienty.“ Dále pak v tiskovém prohlášení uvádí, že: „Lidé chápou odpad, respektive recyklovatelné komodity, jako jednoduše dostupný hodnotný materiál, který si stačí prostě vzít. Bohužel si neuvědomují, jaké další náklady jsou spojené se samotným zajištěním recyklace, a vůbec celým procesem svozu a třídění.“ Kompenzovat samotné náklady by podle něj mohla nějaká forma kontraktu, založená na spoluúčasti nákladů s místními samosprávami, anebo forma zvýhodnění, motivovaných snížením poplatků za třídění odpadů.

VZDĚLÁVÁNÍ VEŘEJNOSTI

To v cincinnatské společnosti ECC sází spíše na vzdělávání a zajištění lepší dostupnosti služeb. „Zákazníci dosud nemají jasno v tom, co je recyklované a co ne. Právě na ně musíme zacílit naši kampaň. Je důležité, abychom je dokázali vzdělat, a vysvětlit jim, proč je lepší recyklovaný materiál, než ten z primárních surovin. A právě tak musíme motivovat i výrobní společnosti okolo nás, aby sáhli po recyklovaných materiálech. Lidé se totiž mýlí, když věří, že hodnota výsledného recyklátu pokryje veškeré náklady na svoz a zpracování.“

Hledání dalších odbytišť, nacházení nového uplatnění pro recyklované materiály, vzdělávání obyvatelstva. Americké společnosti, zabývající se po dvacet let recyklací odpadů, se nyní budou muset naučit už jen jediné – skutečně recyklovat odpad.

Odpady exportované do Číny vytěžují kontejnery, které do USA přivezly zboží.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *