Chráněná pracovní místa versus efektivita

V rámci diskuze ohledně konkurenčního prostředí při sběru a zpracování elektroodpadu se hodně hovoří o vztahu chráněných dílen a kolektivních systémů. Rozhodli jsme se postavit proti sobě názor dvou význačných protagonistů obou stran.

Ing. Zdeněk Bambousek, vedoucí chráněné dílny, Marketa-Renome, Cheb

Chtěl bych čtenáře časopisu seznámit s vlastními zkušenostmi. Od čelného představitele společnosti ASEKOL, provozující kolektivní systém zpětného odběru vyřazených elektrozařízení, nedávno v tisku zazněl výrok: „Naším cílem je podpořit charitativní dílny …, nikoliv podnikatelské subjekty. Podnikatelské subjekty totiž statusu chráněných dílen často zneužívají k vlastnímu prospěchu a obohacení.“

Jsme jedna z mnoha chráněných dílen, které byly přede dvěma roky kolektivním systémem ASEKOL ze dne na den odstaveny od dodávek elektroodpadu z důvodu vytvoření vlastního zpracovatelského zařízení tímto KS, a to přesto, že jsme byli do poslední chvíle ujišťováni, že s naší chráněnou dílnou hodlá KS ASEKOL dlouhodobě spolupracovat. Na základě tohoto tvrzení jsme investovali milionové částky do rozvoje. Kdyby se obdobným způsobem zachovaly další kolektivní systémy, naše chráněná dílna zaměstnávající 45 zdravotně postižených občanů by byla nucena uzavřít své zpracovatelské zařízení a zaměstnance propustit.

I podnikání se zdravotně postiženými se řídí ekonomickými pravidly, která předpokládají vytváření zisku, nejen pro osobní spotřebu vlastníků, ale i k žádoucí reprodukci a modernizaci materiálně-technické základny těchto provozů. Přitom se neočekává žádná jiná podpora od ostatních podnikatelských subjektů, než dopřát chráněným zařízením v rámci svých možností, aby práce zdravotně postižených občanů měla smysl a společenský význam.

Za poslední rok trvání smluvního vztahu s ASEKOLEM v roce 2011 zpracovala dílna celkem 483 tun elektroodpadu, z toho 405 tun televizorů a monitorů, tj. 13 800 kusů TV a 5300 kusů PC monitorů. Na demontážní lince se na zpracování těchto výrobků podílí pouze 6-7 pracovníků převážně se zkrácenou pracovní dobou, takže skutečný přepočtený stav je o 40 % nižší. Zpracovatelská linka je kapacitně omezena koncovým stupněm dělení CRT obrazovky za účelem separace skla a nebezpečných látek a po většinu pracovní doby byla plně vytížena.

Denně mohlo být zpracováno zhruba 100 ks přístrojů, v přepočtu tedy asi 20 ks na pracovníka denně a roční produktivita na pracovníka byla v uvedeném období kolem 3620 ks. Výkony v předchozích letech pak dosahovaly i vyšších parametrů.

ASEKOL operuje s nesprávnými čísly, když m.j. pomíjí, že zařízení nezpracovává pouze televizory a monitory, ale celý sortiment elektroodpadu.

Podobně jako naší společnosti byly vypovězeny smlouvy ze strany ASEKOLU i těm společnostem, které disponují nejprogresivnější technologií při investicích v řádu desítek miliónů, mezi kterými je možno jmenovat např. Kovohutě Příbram. Navíc byl každoročně v naší firmě prováděn kontrolní audit zadaný ASEKOLem, který nikdy neshledal sebemenší nedostatky v kvalitě a efektivitě zpracování elektroodpadu

Jan Vrba, jednatel společnosti ASEKOL, Praha

Chráněná dílna Marketa-Renome, s. r. o., která posledních několik let zaměstnává okolo 50 zaměstnanců se změněnou pracovní schopností, nepatří mezi charitativní chráněné dílny, ale funguje jako standardní podnikatelský subjekt. Za posledních pět let inkasovala od úřadu práce v Chebu a z evropských fondů dotace v celkové výši 28,5 mil. korun na zřízení a podporu míst se změněnou pracovní schopností. Dotace tvořily v uvedeném období téměř 40 % obratu firmy. V dílně se za uvedené období demontovalo cca 1500 tun televizí a monitorů, takže každý demontovaný kilogram byl dotován z veřejných rozpočtů částkou 19 Kč, což u průměrné televize činí asi 380 Kč za jeden kus.

Podle respektované agentury EUWID (viz www.euwid.de) se však tržní cena demontáže televizí pohybuje v rozmezí + 0,01 až -0,03 eura za kilogram (tedy od +0,25 do -0,75 Kč za kilogram). Marketa-Renome tedy tuto službu poskytovala za cenu zhruba stonásobně vyšší než je tržní cena udávaná společností EUWID.

Vyjdeme-li z veřejně dostupných zdrojů, pak v provozu Markety-Renome vychází statisticky, že jeden zaměstnanec demontoval za rok asi 6 tun televizí, což reprezentuje ccax300 kusů za rok. V podstatě tedy každý zaměstnanec dílny demontoval jen jednu televizi denně. Podle dostupných informací od jiných zpracovatelů na trhu demontuje jeden zaměstnanec cca 50 kusů televizí a monitorů za den. Domnívám se, že tento rozdíl nelze vysvětlit změněnou pracovní schopností zaměstnanců v chráněné dílně. Vzhledem k tomu, že kolektivní systémy jsou nuceny k úsporným opatřením, omezili jsme podporu těch chráněných dílen, kde ekonomika zpracování byla zcela mimo ekonomickou realitu. I nadále spolupracujeme se sedmi chráněnými dílnami na území celé ČR, kde poskytujeme práci asi 120 lidem se změněnou pracovní schopností.

Chráněné díly většinou zaměstnávají zdravotně postižené, často s menší efektivitou práce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *