Česko čeká na změnu postoje ke spalovnám

Evropská unie požaduje radikální omezení skládkování bioodpadu. Ukládá to evropská směrnice 99/31/ES, za jejíž neplnění nám hrozí kromě mezinárodní ostudy taky velké finanční postihy. V roce 2010 by mělo být skládkováno o 25 % méně biologicky rozložitelných odpadů než v roce 1995. V roce 2013 o 50 % a v roce 2020 o 65 %. Česká republika tyto požadavky bohužel neplní.

Na skládkách končí 71 % odpadů z českých domácností, téměř nevyužit zůstává bioodpad. Švýcarsko naopak skládkuje méně než 2,5 % svých odpadů. „Ve využívání odpadu jsme bohužel hluboce pozadu za vyspělými státy. Nyní recyklujeme 21 % komunálního odpadu. Německo, Rakousko, Nizozemí a Belgie jsou dlouhodobě nad 50 %,“ říká Daniel Vondrouš, zástupce Ministerstva životního prostředí ČR a šéf poradců Martina Bursíka.

Podle představ MŽP by se měl v roce 2020 komunální odpad využívat materiálově ze čtyřiceti procent (v roce 2007 to bylo 21 %), ve stávajících spalovnách se energeticky využije z 13 % (v roce 2007 to bylo 8 %), skládkování neupraveného odpadu klesne na 25 % (v roce 2007 to bylo 71 %). Zbývajících 22 % komunálních odpadů bude nutné zpracovat v nových kapacitách, například v zařízeních pro mechanicko-biologickou úpravu odpadu a ve stávajících energetických kotlích upravených pro spoluspalování odpadu nebo ve spalovnách „Pokud zvýšíme poplatky za skládkování, využití odpadu bude, věřím, výhodnější než nyní,“ představuje plány ministerstva Daniel Vondrouš. Poplatky bude podle něj odvádět provozovatel skládky a stanou se příjmem obcí se skládkou, krajů a SFŽP. Výnosy se budou reinvestovat zejména do zlepšování nakládání s odpady. Příjem poplatků ze skládkování komunálních odpadů nyní činí 500 Kč/tunu a finance jdou ve prospěch obcí se skládkou, kterých je cca 150. V roce 2011 až 2012 by měly navíc dostat 100 Kč/tunu Státní fond životního prostředí (SFŽP) a 100 Kč/tunu konkrétní kraj, kde skládka leží. V roce 2015 by už ale kraj měl dostat 400 korun za tunu odpadu a SFŽP taktéž 400 korun za tunu odpadu uloženého na skládce.

Obce se skládkami by měly mít výnosy kolem 2 mld. Kč, což je kompenzace za dopady provozu skládky. Kraje by si mohly přijít na 0,7-2 mld. Kč (2011-2015 a dále) a budou mít povinnost využití finance pro oblast životního prostředí, zejména nakládání s odpady. Totožné výnosy by měl zase SFŽP rozdělit na projekty pro zlepšení nakládání s odpady. „MŽP dále vyčlenilo na podporu těchto projektů cca 13,8 mld. Kč z evropských fondů a z prostředků SFŽP pro období 2007-2013,“ předpokládá Daniel Vondrouš.

V ZAHRANIČÍ ODPAD HŘEJE I SVÍTÍ TISÍCŮM LIDÍ

„S existencí každé společnosti je spojena produkce odpadů. Zkušenosti ze států s vyspělým odpadovým hospodářstvím ukazují, že růst množství odpadů lze stabilizovat a lze nalézt funkční ochranu životního prostředí před antroposférou. Spalování odpadů spojené s výrobou energie je rozšířený a akceptovaný způsob jejich využívání, a je to vedle látkového či materiálového využívání odpadů významný nástroj ke zmenšení množství odpadu určeného k uložení na skládku za účelem odstranění,“ upozorňuje Jaroslav Hyžík z E.I.C. (Ecological and Industrial Consulting).

„Spalování komunálního odpadu bychom se neměli bát,“ naznačil Jiří Čenský z firmy AVE CZ odpadové hospodářství, s. r. o. Výhod termického využití odpadů je podle něj mnoho. Nejde přitom jen o zisk energie v podobě tepla a páry. „Snižuje se i množství plynů vznikajících skládkováním. Přínosem je i hygienické zpracování odpadů. Řeší se tím problematika využití frakcí z mechanicko-biologické úpravy komunálního odpadu a lze zpracovat nevyužitelné odpady bez potřeby dalších úprav, odstranit, resp. cíleně zachytit škodliviny, kontrolovat produkce emisí.“

Jako příklad může sloužit zařízení s fluidním spalováním RVL Lenzing (Rakousko), které termicky využívá převážně vytříděných a materiálově nevyužitelných obalových materiálů (například z mechanicko-biologických zařízení pro úpravu komunálních odpadů), dále pak absorpčních činidel, odpadního dřeva, kalů z čistíren atd. Kapacita činí až 300 000 t/rok a zařízení produkuje 110 MW tepelného výkonu. Spalovna navíc produkuje páru (až 130 t/h při 79 barech, 500 °C) pro přímé procesní průmyslové využití.

Spalovna komunálního odpadu WAV (Welser Abfallverwertung) termicky využívá zbytkový domovní odpad po primárním vytřídění využitelných složek, průmyslový odpad s charakterem domovního odpadu a velkoobjemového odpadu. Kapacita má více než 300 000 t/rok a produkuje 45 MW tepelného výkonu, výroba elektrické energie zhruba pro 60 000 domácností. Jde o nejmodernější spalovnu odpadů ve střední Evropě. Zemský odpadový svaz Horního Rakouska vypsal výběrové řízení na odstraňování celého objemu domácího a velkoobjemového odpadu z Horního Rakouska zhruba 55 000 domácností, což je 1,4 mil. obyvatel. Střednědobě jsou téměř všechny objemy domovního a velkoobjemového odpadu z Horního Rakouska tepelně upravovány v zařízení WAV. „Krajské odpadové svazy dodávají po smluvně zaručenou dobu 17,5 let své objemy do WAV za pevnou cenu za tunu. Dodání do WAV organizují krajské odpadové svazy autonomně s regionálními odpadovými firmami,“ vysvětluje princip J. Čenský.

Možná se však v tomto směru přece jenom spalovnám blýská na lepší časy. V pořadu ČT Regiony 24 ze dne 17. 3. 2009 šéf Bursíkových poradců Daniel Vondrouš zopakoval stanovisko ministra životního prostředí z 27. 2., že MŽP je připraveno ještě letos změnit nařízení vlády o Plánu odpadového hospodářství ČR a následné závazné dokumenty tak, aby se projekty spaloven (byť jim na MŽP „netleskají“) mohly ucházet o podporu z OPŽP. Je to zásadní a revoluční posun ve výchozích podmínkách pro realizaci projektu, říkají odborníci z oboru.

Ing. Stanislav Cieslar
šéfredaktor časopisu All for Power

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *