Budoucnost energetického zhodnocení odpadů v Evropě

V zemích Evropské unie je registrováno 444 spaloven komunálního odpadu. Z toho 363 je sdruženo pod hlavičkou Konfederace evropských spaloven odpadů (CEWEP, Confederation of European Waste-to-Energy Plants). Představuje to na na 84 % komunálních odpadů, které se v Evropě energeticky využívají.

Obecně můžeme jednotlivé členy CEWEP dělit na „velké“ hráče, například Německo, které ročně energeticky využije na 19 milionů tun komunálního odpadu, nebo Francii s 11 miliony tunami. Mezi „malé“ hráče s energetickým využitím zhruba půl milionu tun komunálního odpadu ročně lze zařadit například Belgii, Maďarsko nebo Českou republiku (členy CEWEP jsou všechny tři české spalovny komunálníhi odpadu a sdružení STEO).


Česká republika podle statistických údajů z roku 2009 zpracovala termicky na 389 636 tun komunálního odpadu, což představuje zhruba 0,4 % z celkového termicky zpracovaného odpadu v rámci CEWEP.

Celá Evropa má stále potenciál k navýšení množství energeticky využitého odpadu. I při sympatickém zastoupení recyklace a kompostování (42 %) a spalování (20 %) je tu stále ještě 100 milionů tun (38 %) odpadů z měst zemí evropské sedmadvacítky, které se ukládají na velkokapacitní skládky. Dobudováním nových zařízení na energetické využití odpadů by se do roku 2016 mohla zvýšit kapacita o 15 milionů tun. V běhu je realizace osmi projektů pro Polsko, včetně velké spalovny ve Varšavě.

LOBBING A PLÁNY DO BUDOUCNA

Na konferenci, kterou uspořádalo sdružení STEO v květnu v Brně, vystoupila generální ředitelka CEWEP dr. Ella Stenglerová, aby zhodnotila stávající situaci v oblasti nakládání s odpady v jednotlivých zemích Unie. CEWEP podle ní musí pracovat na výměně zkušeností, komunikaci s veřejností, podporovat vlastní výzkum, aby dále podpořili ochranu ovzduší formou výroby „obnovitelné“ energie z odpadů. A přirozeně, lobbovat v Bruselu, protože právě tam se tvoří 80 % legislativy související s problematikou.

Primárním úkolem spaloven je využití pevného komunálního odpadu. V otázce energetické efektivity však CEWEP trochu naráží na legislativní stanovisko EU. Podle rámcové směrnice o odpadech č. 38, by totiž spalovny stávající i do budoucna plánované, měly splňovat požadavek energetické účinnosti R1 (vzorec pro výpočet je uveden ve směrnici). Ta je pevně stanovena: pro spalovny vybudované před rokem 2008 činí 0,65, pro spalovny budované v následujících letech má hodnotu 0,60. Podle auditu CEWEP 169 spaloven (z celkových 231 zařízení) tuto normu splňuje, zatímco u ostatních buď chybějí data, nebo požadavku nevyhovují.

Provedené výpočty poukazují na silnou korelaci mezi druhem získávané energie (tepelná, elektrická, kombinovaná), kapacitou spalovny a její geografickou polohou. Ne každá spalovna totiž může efektivně zásobovat vyrobenou energií své okolí. Spalovny vyrábějící teplo jsou v nevýhodě zejména v jižních oblastech. Řada spalovacích zařízení v jižní Evropě (do 100 000 tun) bez kogenerace nemá dostatečný odběr tepla, a nesplňuje tedy kritérium efektivity. Svou efektivitu mohou zvýšit například napojením na průmyslové celky nebo se musí zaměřit na produkci chladu (trigenerace). Naopak velká spalovací zařízení s kogenerací na severu Evropy normu R1 přesahují o 5-10 %. Obecně je tedy hodnota R1 ukazatelem, který nutí případné investory budovat spalovny pouze tam, kde je zajištěn odběr produkovaného tepla.

EFEKTIVITA JE RŮZNÁ

V jednotlivých zemích EU je situace kolem energetického využití odpadů opravdu pestrá. Švédsko je díky vysoce účinným systémům spalování i výroby energie na špičce v energetické efektivitě. Francie se snaží motivovat jednotlivé spalovny daňovými úlevami, aby splnily či zvýšily dosaženou hodnotu R1. Naproti tomu v Holandsku je nadbytek spaloven, kapacitně postačujících do roku 2020. Z vlastních zdrojů je schopno naplnit jen zhruba 62 % jejich kapacity, část odpadů tedy dovážejí po moři z Velké Británie. Holanďané tedy potřebují udržet statut země „efektivně využívající“, aby mohli i nadále odpad dovážet. I kvůli diverzitě nakládání s odpady v jednotlivých zemích proto navrhovalo Portugalsko nějaký obecný korekční faktor, který by hodnotu energetické efektivity R1 uzpůsobil jednotlivým zemím.

Zda tímto faktorem bude převažující klima daného státu, geografická poloha spaloven nebo efektivita elektrické sítě, zatím jasné není. Nově budované spalovny už požadavek R1 splňují. Jisté je, že současný energetický potenciál spalování odpadů je přibližně 100 TWh (1Twh = jedna miliarda kilowatthodin), s výhledem na reálný nárůst 134 TWh v roce 2020, a teoretickou vizí 196 TWh ve stejném roce, pokud bude do procesu spalování a výroby energie zařazeno celkové zefektivnění technologie. V dalších letech budou spalovny, které nesplňují hodnotu R1 odstraňovat odpad i nadále, ale pochopitelně s tržními a ekonomickými důsledky.

 

Podle prezentace Dr. Ella Stengler, managing director CEWEP, „Energetische Verwertung von Abfällen Situation in Europa 2011“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *