Budeme se snažit systém zefektivnit a zlevnit

Společnost Interseroh Czech, a. s., požádala Ministerstvo životního prostředí o udělení autorizace. Chce v České republice zajišťovat zpětný odběr a využití použitých obalů od firem, kterým tato povinnost přísluší ze zákona.

Vstup nového hráče na trh má podle jejího generálního ředitele Ivana Václavka přinést výhody obcím, povinným osobám i občanům.

Proč jste se rozhodli ke vstupu na český „trh“ zpětného odběru?

Interseroh působí v mnoha zemích Evropy a obsluhuje významné klienty, kteří také působí v České republice. Požádali nás, abychom zde vytvořili alternativní systém zpětného odběru, protože nejsou spokojeni s jeho současným fungováním. Mimo jiné platí stále větší a větší peníze za uvádění obalů na trh.

Můžete blíže specifikovat, o které firmy jde?

V tuto chvíli ještě ne. Zatím nejsou mezi našimi akcionáři, protože jde o velké firmy, u kterých trvají schvalovací procesy déle. My jsme byli připraveni požádat o autorizaci, takže jsme ji podali s tím, že tyto velké firmy se stanou našimi akcionáři v průběhu dalších měsíců. Žádost jsme podali 6. března 2014. Ministerstvo má na vyřízení maximálně 60 dní.

Co by měl nový systém přinést jeho členům?

Jsme si jisti, že v ČR je velký prostor pro zefektivnění sběru a zlevnění celého systému. Náš systém jsme postavili hlavně na spolupráci se sběrovými společnostmi, ale i dalšími články (obce, svozové firmy, zpracovatelé). Současný systém totiž obce nutí zajišťovat si svoz jednotlivě a vyjednávat s firmami, které odpad fyzicky svážejí. Především menší obce s nižší vyjednávací silou pak příspěvky, které dostanou ze systému, musejí navyšovat z vlastních prostředků. Z naší zkušenosti víme, že systém, kdy za obce vyjednáváme s podniky odpadového hospodářství my, vede k lepším cenám a šetří obecní pokladny.

Systém se financuje z poplatků firem, které uvádějí obaly na trh, částečně z rozpočtů měst a obcí. Financování také závisí na cenách druhotných surovin. Chceme proto v pravidelných čtvrtletních cyklech vyhodnocovat stav systému v závislosti na ceně druhotných surovin. Pokud nastane situace, jaká tady byla v roce 2009, kdy ceny DS značně klesly, budeme dotovat ten článek systému, který to bude potřebovat, aby se recyklační kvóty udržely na požadované úrovni.

Když bude cena surovin vyšší, bude systém produkovat dost zdrojů na pokrytí nákladů, recyklátoři budou více platit sběrovým firmám a ty budou schopny z prodeje druhotných surovin pokrýt náklady na provoz. Díky tomu budou moci zlevnit své služby pro obce a dojde ke zlevnění pro občany. A na straně firem: když ušetří náklady, které dnes vynakládají na zpětný odběr obalů, budou moci adekvátně snížit ceny výrobků.

Proč by recyklátoři, svozovky a další firmy dávali své zisky, které získají díky situaci na trhu DS, obcím?

Určitě půjde, protože to není krátkodobý systém na rok, nebo pár měsíců. Vyplatí se jim s námi spolupracovat. Vždy to bude samozřejmě na smluvní dohodě. My přinášíme možnost volby. Každý si bude moci vybrat ze dvou, respektive – když přijdou další – tak taky z dalších systémů. Nastane určitá hospodářská soutěž, která obecně systém zlevňuje.

V zemích kde funguje víc operátorů, je vždy třeba dohodnout podíly na trhu např. v clearingovém centrum. Předpokládáte, že vznikne i u nás?

Pokud tady budou dva systémy, je třeba věnovat pozornost evidenci, aby nedošlo k duplicitě výkaznictví. Materiálové toky vždycky prochází přes sběrové společnosti, které zabezpečují jeho evidenci. Myslím, že by v tom neměl být problém, když sběrová společnost bude reportovat do jednoho systému o tom, jaké se sebralo a následně recyklovalo množství, a finance se pak adekvátně rozdělí do jednoho a druhého systému podle vzájemné dohody mezi oběma systémy v poměru například 40/60, 30/70 atd.

Kdo rozhodne, jestli to bude 40/60 nebo jinak?

Povinná osoba přijde do systému a objedná si službu zpětného odběru. My jako AOS objednáme tuto službu od celého článku, který je zapojený do separovaného sběru. Tj. objednáme si u obcí vysbírání obalů a použijeme jejich sběrnou síť, následuje sběrová společnost, která odpady odveze, přetřídí a odevzdá recyklátorovi. Jelikož budeme spolupracovat s každým z těchto článků, získáme uzavřený okruh evidence. Takže z odpadů, které přijdou z obce, přes sběrovku po recyklátora dostaneme určité množství, abychom zabezpečili to, co potřebuje náš klient – povinná osoba.

Sběrná síť z valné části patří EKO-KOMu.

Nikoliv, podle našeho zjištění patří EKO-KOMu jen 14 % kontejnerů, 36 % patří městům a obcí, 50 % vlastní sběrové firmy. Určitě nepůjdeme cestou, že bychom ke stávajícím kontejnerům postavili vlastní další kontejnery. Pronajmeme si stávající síť, stejně jako to dělá dnes EKO-KOM.

Jednáte už dnes se subjekty, které by se mohly stát součástí vašeho systému?

Ano, vyjednáváme s obcemi, svozovými společnostmi, recyklátory a všemi články systému. Pokud jde o klienty, přepokládáme, že největší zájem budou mít společnosti z oblasti minerálních vod, výrobci alkoholických nápojů, nealko, maloobchodní síť, které dnes mají velké náklady na obalový odpad.

EKO-KOM uvádí, že před podáním žádosti o autorizaci investoval do budování systému zhruba 300 mil. korun. Jaké prostředky chcete investovat do budování systému vy?

Investujeme do něj dostatečné množství finančních zdrojů, aby se systém mohl rozběhnout. V prvním roce budeme muset zabezpečit cash flow, abychom pro klienty, kteří vstoupí do systému, zajistili splnění recyklačních kvót. Máme příslib financování od společnosti ALBA. Ze zákona bychom měli v průběhu prvního roku pokrýt 10 % trhu, jinak bychom mohli přijít o autorizaci. Potom začneme tvořit garanční fond ke stabilizaci systému v případě poklesu cen DS. Cílem Inovačního fondu bude podpora rozvoje a inovací technologií úpravy, recyklace a využití odpadů.

Jak plánujete upravit poplatky pro povinné osoby?

Již na začátku nastavíme poplatky nižší než jsou dosud a potom podle situace na trhu je budeme jen snižovat, ne zvyšovat. Myslím že v prvním kroku můžeme poplatky za službu snížit až o 10 %.

Znamená to, že o těch zhruba 10 % a méně půjde obcím na zajiště ní separovaného sběru?

Ne, tak to není, že když systém pro někoho zlevní, musí druhý doplatit víc. Zefektivnění systému zlevní systém i pro obce.

AOS musí mít podle zákona mezi svými zakládajícími členy jen povinné osoby, ne firmy nakládající s odpadem. Vy jste členem skupiny Alba, což je velká odpadářská firma. Není to v rozporu se zákonem?

Ne, v žádném případě. Podle § 18 ods. 4 českého zákona o obalech nesmí akcionář obalové společnosti podnikat v oblasti nakládání s odpady. Český zákon chce zabránit tomu, aby nedošlo ke křížovým subvencím, skrytému rozdělení zisku a netransparentnosti. Za skupinu ALBA je akcionářem poradenská společnost profitara GmbH, která působí v Německu a Rakousku a s odpady nenakládá. Ani v ČR v oblasti nakládání s odpady žádné služby poskytovat nebude. Proto porušení zákona nehrozí.

AKCIONÁŘI INTERSEROH CZECH, A. S.

podíl
AQUA EXTRA, s. r. o. 33 %
profitara Austria GmbH 33 %
AGROFERT, a. s. 22,5 %
ST. NICOLAUS – trade CZ, a. s. 7,5 %
HOPI, s. r. o. 2 %
HOLLANDIA Karlovy Vary, a. s. 2 %

„Bude-li třeba, budeme dotovat ten článek recyklačního řetězu, který to bude potřebovat, aby se recyklační kvóty udržely na požadované úrovni,“ říká Ivan Václavek, generální ředitel Interseroh Czech, a. s.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *