Bioplynka jako pevná součást systému města

Na počátku chtělo město Úpice postavit kompostárnu, kde by se zpracovávaly kaly z čistírny odpadních vod a bioodpady z města. Nakonec byla vybudována městská bioplynová stanice.

Jde o průmyslovou příměstskou bioplynku s povolením zpracovávat vedlejší živočišné produkty a zbytky jídel, neboli odpady z kuchyní a stravoven. Zhruba třetinu potřebného paliva představuje čistírenský kal. Ostatně zařízení stojí v areálu městské čistírny odpadních vod a organizačně spadá pod Městské vodovody a kanalizace Úpice. To má své výhody: nízké náklady na přepravu třetiny vstupní suroviny a také zastupitelnost mezi pracovníky v rámci areálu. Bioplynová stanice je nyní základním prvkem integrovaného systému nakládání s biologickými odpady ve městě.

ZÁJEM O SLUŽBU ROSTE

Nastartování vlastního sběru bioodpadu v Úpici pomohlo zakoupení a rozdělení 120 ks sběrových nádob na bioodpad a vybavení svozovou technikou. Dnes je v pravidelných týdenních intervalech svážen od úpických občanů obsah více jak 200 biopopelnic a neustále přibývají další zájemci. Nutno konstatovat, že tato služba je pro občany Úpice zdarma. Jedná se o odpad bez nutnosti dalšího třídění, kázeň občanů je příkladná. Popelnice na bioodpad si však občané již kupují sami.

Vedle toho se bioodpad sváží z městských zařízení, školních jídelen a končí zde i veškerá zeleň posekaná ve městě Technickými službami. Dalším zdrojem surovin jsou potom podnikatelské subjekty, jejichž bioodpad se likviduje za úplatu.

Přes všechny tyto možnosti je však potřeba část surovin, hlavně senáž a siláž, pro fermentaci dokoupit. V důsledku výstavby zemědělských bioplynových stanic a slabé úrodě kukuřice v loňském roce došlo ke zvýšení poptávky po biomase. Nyní jsou ceny za 1 tunu biomasy až trojnásobné proti stavu před dvěma lety a tato surovina se pro bioplynovou stanici stala ekonomicky neúnosnou. Také snaha dohodnout se zemědělci cílené pěstování biomasy ztroskotala na nákupních cenách, které jsou daleko za možnostmi bioplynové stanice.

PROBLÉMY S PROVOZEM

Po spuštění bioplynové stanice nebylo možno zpracovat všechny druhy přijímaných odpadů. Hlavním problémem byla dlouhá tráva. Po dlouhých jednáních a dohadováních s projektantem a zkoušení různých technologií, bylo až v roce 2012 rozhodnuto o vybavení příjmového objektu novou technologií, která plně funguje již od začátku loňského roku. Problematické bylo zpočátku i hospodaření bioplynové stanice -ztráty dosahovaly až 5 mil. Kč ročně. Kombinací mnoha opatření, navržených vedením Městských vodovodů a kanalizací a vedením fermentační stanice, jako je například snížení počtu pracovníků, omezení přepravních nákladů a zvýšení využitelnosti bioplynu, bylo dosaženo snížení ztráty na více než polovinu. Nynější ztráta se pohybuje kolem 2 mil. Kč a odpovídá příspěvku města Úpice pro občany za bezplatný svoz bioodpadů.

TECHNOLOGIE

Aby mohla bioplynová stanice zpracovávat vedlejší živočišné produkty a zbytky jídel, je vybavena pasterizací – každý materiál vstupující do procesu fermentace se zahřívá na 70 °C s výdrží minimálně 1 hodinu. Teprve potom se surovina přesouvá do fermentoru, kde dochází k anaerobní fermentaci (rozkladu bez přístupu vzduchu) při současném vývoji bioplynu. Ten je pak spalován v kogenerační jednotce vyrábějící elektrickou energii a teplo potřebné k pasterizaci. Přebytek elektřiny, který nespotřebuje bioplynová stanice ani ČOV, je dodáván do distribuční sítě za výkupní ceny. Přebytečné teplo bylo doposud mařeno na venkovních chladičích a na podzim letošního roku se připravuje realizace projektu vytápění budovy ČOV.

Produktem vypouštěným z fermentoru je tekutý digestát, který je na průmyslové odstředivce zbavován vody a hromaděn v tuhé formě. Na obě dvě konzistence, tuhý i tekutý digestát, vlastní bioplynová stanice certifikát jako hnojivo. Zatím tuhý digestát se prodává za symbolickou cenu zemědělcům a firmám, které se zabývají parkovými a zahradnickými pracemi, nebo je rozvážen jako hnojivo městských pozemků. Do budoucna se připravuje řešení nákupu cisterny s aplikační technikou, aby bylo možno dávkovat tekutý digestát jako hnojivo na pozemky a odpadla by tím operace odstřeďování.

Občané Úpice dnes fermentační stanici vnímají jako součást městských zařízení, zvykli si na ni a negativní reakce a různé stížnosti jsou jen ojedinělé.

Ing. Josef Sedláček

vedoucí bioplynové fermentační stanice, MVaK Úpice

Na bioplynovou stanici si už občané Úpice zvykli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *