Bezodpadová technologie ostravské Koksovny

Zhodnocování primární suroviny - černého uhlí, a to výrobou koksu, koksárenského plynu a chemických produktů, se věnuje společnost OKK Koksovny, dceřiná firma společnosti New World Resources N.V. Společnost provozuje svou činnost ve dvou výrobních provozech - v Koksovně Svoboda v Ostravě-Přívoze a Koksovně Jan Šverma v Ostravě-Mariánských Horách.

Celá výroba koksu je realizována bezodpadovou technologií. V hermeticky uzavřených komorách probíhá vysokoteplotní karbonizace uhlí vhodného pro koksování jeho zahříváním na teplotu 1200 °C bez přístupu vzduchu. Přitom je z komor odváděn surový koksárenský plyn a z něj jsou při dalším čištění oddělovány chemické produkty, jako je dehet a benzol. Ty tvoří významné suroviny pro chemický průmysl.

Zrekapitulujme si tedy celý efekt výrobního procesu z hlediska jeho vlivu na životní prostředí. Na začátku bylo černé uhlí, jehož samotné spalování by představovalo obrovskou ekologickou zátěž pro životní prostředí, na konci výrobního procesu jsou čisté komodity pro energetiku, hutě, chemický průmysl a konečně i pro domácnosti.

NEBEZPEČNÉ ODPADY SE VYUŽÍVAJÍ

I když je dnes celá výroba v koksovnách řešena bezodpadovou technologií, nebylo tomu tak vždy. Koksovny dříve při výrobě produkovaly kyselé dehty a jiné dehty, které jsou podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, zařazeny ve skupině 05 06 Odpady z pyrolytického zpracování uhlí pod katalogová čísla 05 06 01* a 05 06 03*. Hvězdička uvedená u katalogového čísla signalizuje, že se jedná o odpady nebezpečné. Tyto nebezpečné odpady byly ukládány až do roku 1997 na skládku nebezpečných odpadů provozovanou společností v katastrálním území Ostrava-Hrušov. V roce 2005 proběhla technická rekultivace této skládky a byl vydán její nový provozní řád.

Společnost se intenzivně zabývala možnostmi snížení produkce uvedených nebezpečných odpadů. Jednou z možností bylo také jejich zpětné zapracování do uhelné vsázky. Došlo ke změně technologie a od roku 1998 je veškerá produkce těchto kyselých a jiných dehtů zpětně využívána v rámci výrobního procesu. Produkce kyselých a jiných dehtů, uvedených pod svými katalogovými čísly, byla vykazována v „Hlášení o produkci a nakládání s odpady (příloha č. 20 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.)“ až do roku 2004. Roční produkce všech nebezpečných odpadů společnosti OKK Koksovny se v té době pohybovala v rozmezí od zhruba 2800 tun v roce 1999 do 400 tun v roce 2004, přičemž odpady využívané vlastní technologií představovaly 80-90 %.

IPPC BYLO MEZNÍKEM

Významným mezníkem pro realizaci dalších technických opatření v oblasti odpadového hospodářství koksoven bylo přijetí zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, kterým byla do národní legislativy převedena klíčová Evropská směrnice 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC).

S povinnostmi vyplývajícími ze zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci se společnost vyrovnala již v prvním roce po nabytí jeho účinnosti. Po vypořádaní připomínek bylo koncem roku 2004 vydáno integrované povolení pro Koksovnu Jan Šverma a následně pro Koksovnu Svoboda počátkem roku 2005. Na Koksovně Svoboda tomu předcházelo splnění stanovené podmínky – dokončení stavby „Zpracování vratných produktů dehtové konzistence“.

V obou dokumentech je citováno, že „…při vlastní výrobě koksu nevznikají žádné odpady. Produkty dehtové konzistence, které nevyhovují expediční kvalitě, a prach zachycený v odlučovačích jsou řízeně dávkovány zpět do uhelné vsázky. S těmito látkami není nakládáno jako s odpady dle zákona č. 185/2001 Sb.“

Závazné podmínky provozu jsou souborem provozních pravidel (například emisních limitů, monitoringu, opatření k nakládání s odpady, předcházení haváriím). Ustanovení integrovaného povolení, které se týká tzv. vratných dehtů, se výrazně promítlo do vykazovaného množství všech odpadů.

ODPADY Z DOPROVODNÝCH ČINNOSTÍ

Samotná existence bezodpadových technologií při výrobě koksu však neznamená, že v koksovnách společnosti již žádné další odpady nevznikají. Za dané situace technického rozvoje všech doprovodných obslužných činností to není ani možné.

V současné době OKK Koksovny produkují odpady, které souvisí s těmito činnostmi: opravy technologických a jiných zařízení, rekonstrukce a/nebo demolice staveb, nakládání s oleji, nakládání s chemickými látkami v laboratorních podmínkách, používání ochranných osobních pracovních prostředků, čištění prostranství a pozemků ve vlastnictví provozovatele, vznik odpadu podobného komunálnímu odpadu.

Tyto doprovodné a obslužné činnosti mají ve svém důsledku cílené vytváření řady odpadů, jejichž celková produkce, která je vyšší než 1000 tun shromažďování a odstraňování, podléhá plánovanému režimu. Z toho důvodu a v souladu s legislativou má společnost zpracovaný a krajským úřadem schválený „Plán odpadového hospodářství původce“, který byl vypracován na období let 2005-2010. Plnění jeho cílů je každoročně vyhodnocováno odpovědným zaměstnancem odboru ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce, výsledky hodnocení se promítnou do zprávy představenstva o činnosti společnosti a stavu majetku za příslušný rok.

Vzhledem k tomu, že firma nedisponuje zařízením ani povolením pro likvidaci odpadů, a ani o ně neusiluje, předává odpady vzniklé při výše uvedených činnostech oprávněným osobám, které se prokázaly platným Rozhodnutím příslušného krajského úřadu ve smyslu uděleného souhlasu k provozování zařízení, k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů od původců. Podíl jednotlivých druhů odpadů z vykazovaného celkového množství vyprodukovaného odpadu za rok 2008 znázorňuje graf 2.

Společnost při své inovační a investiční činnosti vyprodukuje značné množství kovového šrotu, který je vykupován jako „druhotná surovina“.

Zobrazovaná část grafu s legendou papír a lepenka představuje již vytříděnou část směsného komunálního odpadu, který je spalitelný a jsou z něj vytříděny nebezpečné složky. Krajský úřad Moravskoslezského kraje dal v tomto případě souhlas k upuštění od třídění a odděleného shromažďování odpadů. Tento odpad je prostřednictvím odběratele předáván firmě, která se zabývá výrobou alternativního paliva.

CESTA KE ZLEPŠOVÁNÍ

Alternativní možnosti vedoucí ke zlepšení současného stavu zahrnují technická a organizační opatření v oblasti řízení. Z technického hlediska chceme postupně realizovat různá opatření: vyloučit nebo omezit nákup materiálů, po jejichž použití nebo spotřebě vznikají nebezpečné odpady. Postupně přejít na vyšší kvalitu osobních ochranných prostředků s delší životností a možností jednoduché údržby. Hledat možnosti náhrady jednorázově působících chemických derivátů za deriváty schopné regenerace. Zvýšit účinnost čisticích a záchytných aparatur v chemické výrobě k omezení zanášení potrubních tahů. Zvyšovat postupně životnost technologických částí chemické výroby použitím antikorozních a nekovových materiálů a v rámci vodního hospodářství se účinně jednorázově zbavit nečistot kanalizačních a jímacích zařízení.

V rámci odběratelsko-dodavatelských vztahů důsledně trváme na základním pravidle – původce odpadů je vždy dodavatel. Využití připravované časoprostorové koncentrace výroby pouze v jedné lokalitě Koksovny Svoboda povede k omezení jak zdrojů vznikajících odpadů na OKK, tak procesů manipulace s odpady. Při výběrových řízeních preferujeme takové dodavatele, u nichž je záruka striktního přístupu k dodržování zákona o odpadech. Při výběrových řízeních oprávněných osob k odběru odpadů dáváme přednost zejména těm subjektům, které odvážejí naše odpady mimo areály OKK neprodleně po nebo při jejich vzniku. Nelze pochopitelně jmenovitě vyčerpat všechny alternativní možnosti vedoucí ke zlepšení. Tento proces bude vždy mít pokračování.

Jako jeden příklad za všechny na závěr uveďme investiční akci „Výstavba nové koksové baterie č. 10 na Koksovně Svoboda“. Tato stavba představuje celkové množství zdícího materiálu kolem 11 000 tun. Přestože nejde o nebezpečný odpad, znamenala by i jednoprocentní technologická ztráta při zdění desítky, ne-li stovky tun odpadu. K dokreslení technické a organizační náročnosti stavby uvádíme názornou fotografii staveniště (v záhlaví rubriky).

VLADISLAV SOBOL
tiskový mluvčí OKD a. s.

Odpady z čištění zemního plynu

Statistika naopak nevykazuje vůbec žádné odpady z oblasti 05 07 – Odpady z čištění a z přepravy zemního plynu.

Česko ročně spotřebuje deset miliard metrů krychlových plynu. Na území ČR se nachází celkem osm podzemních zásobníků plynu, které slouží především k vyrovnávání rozdílů mezi objemem dodávek a spotřebou. Kapacita provozovaných zásobníku dosahuje téměř tři miliardy metrů krychlových a vystačí na 40-60 dnů bez dodávek. Pokud by ale Evropská unie požadovala vytvoření strategických rezerv plynu, musely by se skladovací kapacity rozšířit.

Provoz plynovodů je z hlediska ochrany životního prostředí velmi bezpečný. Před zahájením provozu musí být proveden tzv. stresstest čili zkouška, která pomocí vodního tlaku prověří těsnost potrubí, armatur i ostatních zařízení.

Za provozu je na každém vysokotlakém plynovodu pečlivě dodržován program dohledu, údržby a vnitřní inspekce plynovodů. Jedná se o metodu zjišťování úbytku materiálu nebo vnitřních vad pomocí sledování změn magnetického pole. Toto měření se provádí speciálním inspekčním pístem – tzv. ježkem, který se pohybuje rychlostí cca 3 m/s uvnitř plynovodu. Píst je osazen magnety, snímači magnetického pole a počítačem se záznamovým zařízením. Po vyhodnocení naměřených hodnot lze určit kritická místa na potrubí a definovat další postup údržby.

Čištění plynovodu se provádí jednou do roka čistícím ježkem. Ten je do potrubí vložen v uzlu komor a poté protlačován za provozu tlakem plynu. Nečistoty, které setřou z vnitřního povrchu gumové manžety ježka, jsou na konci čištěného úseku vypuštěny z koncové komory do odlučovače a do zabezpečené nádrže na odpad. Likvidaci provádí specializovaná firma.

 

Plynárenský ježek, který se používá ke kontrole a čištění plynovodů

Foto: ČPU

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *